Mikulčice - Archeologové objevili při vykopávkách ve čtvrtém kostele velkomoravského hradiště Valy u Mikulčic na Hodonínsku hrobku. Fragmenty kostí, které se v poničeném hrobě našly, patřily zřejmě někomu z velkomoravské elity, možná i členovi rodu Mojmírovců. Odborníci při průzkumu narazili i na cenné zbytky malovaných omítek. Ukryty byly pod hliněnou podlahou chrámu, z něhož se dochovaly jen základy.
Mikulčice patřily k hlavním centrům Velké Moravy. Podle některých legend byly patrně jejím hlavním městem Veligradem, který se dosud nepodařilo objevit. Centrum hradiště tvořil knížecí palác a 11 kostelů. Archeologové je zkoumali už v 50. letech minulého století, teď se na tato místa vrátili.
„V tuto chvíli se nacházíme u takzvaného čtvrtého kostela. Byl objeven v roce 1958 a proslavil se tím, že byl označen jako mauzoleum, protože uvnitř byly nalezeny zbytky dvou domnělých zděných hrobek. Hrobky uvnitř velkomoravských kostelů a hroby interiérové obecně jsou přičítány nejvýznamnějším členům panovnických dynastií, případně kléru. I proto je jim věnována tak velká pozornost,“ objasnil vedoucí výzkumu Lumír Poláček.
Záhadou čtvrtého kostela byla údajná hrobka v jeho jižní části. Vědci tam v 50. letech našli proláklinu. Vznikla domněnka, že jde o hrobku, předpoklad se ale nyní podařilo vyvrátit. Patrně šlo jen o jámu na potraviny, která byla před stavbou chrámu zasypána. Navážka postupně klesla a vznikla prohlubeň.
Přesto archeologové při opakovaném průzkumu jednu hrobku našli, a to v severní části kostela. „Bohužel jsme ji našli značně poničenou a nestačí nám tak pouze výsledky vlastního archeologického výzkumu, potřebujeme i pomoc antropologů,“ popsal Poláček. Některé kosti byly objeveny už před lety, opětovné prohledání tohoto místa vedlo nyní k nálezu fragmentů ze zhruba 10 dalších kostí. „Našli jsme dolní čelist, části páteře, hrudního koše, stehenní kosti a fragmenty nohou. Je toho velmi málo a kosti navíc nebyly v anatomické poloze. I tak můžeme předběžně odhadnout, že nalezené ostatky pravděpodobně pochází z jednoho jedince. Byl to zřejmě dospělý člověk starší 30 let, podle robustnosti můžeme odhadovat na muže,“ upřesnil antropolog Petr Velemínský, který si nalezené ostatky odveze do Prahy k dalšímu zkoumání.
Kdo byl v hrobě uložen?
Uvnitř kostelů byla pochovávána jen společenská elita. Je tedy jisté, že se jednalo o významnou osobnost své doby. Zda ale ostatky patří přímo někomu z vládnoucího rodu Mojmírovců, budou odborníci schopni určit jen stěží. „Můžeme se následně pokusit určit míru pravděpodobnosti příbuzenských vazeb s jinými jedinci, kteří se našli v dalších kostelech. Druhá cesta je genetická, do budoucna by se mohlo uvažovat o analýze DNA a přiřadit tak ostatky k některé ze známých rodových linií,“ dodal Velemínský. Ať už byl nalezený Velkomoravan kdokoliv, jisté je jedno – zřejmě trpěl výraznými pohybovými problémy. „Na páteři jsou patrné výrazné degenerativní změny,“ uzavřel antropolog.
Mojmírovci
Mojmírovci byli rodem velkomoravských vládců. Prvním historicky známým členem rodu byl Mojmír, kníže Moravanů. Podle tradičního, dnes ovšem zpochybněného názoru historiků, to byl vlastní zakladatel Velkomoravské říše. Mojmírovci poté byli vládnoucí dynastií na Velké Moravě až do zániku státu zhruba v roce 907. Poslední členové rodu zřejmě přišli o moc během invaze Maďarů z Panonské nížiny. O vývoji rodu před Mojmírem I. a po roce 907 vládnou jen dohady. Pojmenování vládnoucí dynastie Velkomoravské říše jako Mojmírovci je poprvé (a jedinkrát) v soudobých pramenech doloženo v takzvaném Stížném listu bavorských biskupů z poloviny července roku 900.
Zdroj: Wikipedie
