Rousínov - Sídliště germánského kmene Kvádů, kteří ve druhém století našeho letopočtu obývali Moravu, našli v uplynulých dnech archeologové při výzkumu v Rousínově na Vyškovsku. Objevili jej v areálu tamní firmy v místě, kde má vzniknout parkoviště. Nález je podle archeologů výjimečný svojí rozlohou a zachovalostí.
Archeologové našli v Rousínově pozůstatky germánského sídliště
Parkoviště rousínovské firmy vznikne v místě, na němž stála do poloviny 19. století Kmentova cihelna. Podloží je v této lokalitě z větší míry odtěžené, přesto zde zůstala malá část s původním sprašovým povrchem. „Germánské sídliště nás překvapilo už vůbec svojí existencí, protože jsme se domnívali, že celý tento svah už byl v souvislosti s cihelnou odtěžen,“ uvedla vedoucí archeologického výzkumu Blanka Mikulková. Přesto se pod ornicí našly základy původních budov z doby germánského kmene Kvádů.
„Okolí je zdevastované natolik, že nelze odhadnout, jak bylo sídliště velké. Našli jsme dva kvalitně zachované keramické poháry s dutou stopkou, což je velký úspěch,“ uvedla Mikulková. Na dně jedné z jam, původně sloužících pro uskladnění obilí, bylo velké množství kovových předmětů – seker, motyk, kopadel, částí mečů a kování věder. Podobných předmětů z této doby příliš mnoho dochovaných není.
Archeology nález potěšil nejen svojí rozlohou a mírou zachovalosti, ale i tím, že starobylé sídliště je doslova učebnicovým příkladem toho, jak lidé v době Kvádů bydleli. „Určitě nám to přinese další zpřesnění informací o rozsahu germánské osídlení. Můžeme mít následně představu třeba i o množství obyvatelstva,“ řekla Mikulková.
O nálezu hovoří archeoložka Blanka Mikulková (zdroj: ČT24)
Archeologové budou na místě pracovat ještě asi týden. Nalezené základy domů zaměří, nafotí a odkryté sídliště znovu zasypou hlínou. Nalezené předměty pak projdou rukama konzervátorů a následně poputují do muzea.
Morava ve druhém století - Germáni i Římané
Rousínovské sídliště obývali Kvádové v době, kdy působili na Moravě i Římané. „Kvádové byli zemědělci. Museli se potýkat s existencí římské říše, jejíž hranice byla tehdy na Dunaji, respektive na Dyji,“ objasnil archeolog Jiří Kala. Ve druhém století před naším letopočtem byla na kopci Hradisko u Pasohlávek nedaleko Brna opevněná desátá legie římské armády. Jejím úkolem bylo dohlížet na Germány a Jantarovou stezku vedoucí přes území dnešní Moravy dále na sever až k Baltickému moři.
Germánská sídliště se našla v minulosti i s četnými předměty denní potřeby například na Mikulovsku. Jedno z nich objevili archeologové v osmdesátých letech při stavbě dálnice D1 v místě, kde nyní leží exit Vyškov-západ.
Kvádové
Kvádové byli germánský kmen, pravděpodobně příbuzný se Svéby a Markomany. V prvním století před počátkem našeho letopočtu žili Kvádové v oblasti severně od Mohanu, na přelomu letopočtu se před útoky římských jednotek přesunuli na východ a usadili se v prostoru dnešní jižní Moravy, jihozápadního Slovenska a severního Horního Rakouska.
Na jihozápadě Slovenska později vytvořili útvar nazývaný „Vaniniovo království“, které zasahovalo i do Rakous a na jižní Moravu. Využívali Jantarovou stezku a stali se zprostředkovateli obchodu mezi Římem a oblasti na severu od Karpat. Ve 2. století byli Kvádové jedni z hlavních protagonistů takzvaných markomanských válek, o tři sta let později se část kmene připojila k Vandalům na jejich tažení do Hispánie.
Zdroj: Wikipedie