Anthroposu umění australských domorodců sluší

Brno - Mimořádnému umění australských domorodců věnoval svoji poslední výstavu brněnský Pavilon Anthropos. A právě toto pracoviště Moravského zemského muzea se věnuje nejstarším dějinám člověka, a tak se do tohoto prostředí ukázky kultury lidí nedotčených moderním světem více než hodí. V pavilonu s proslulým mamutem a pravěkým uměním našly až do konce příštího roku místo opravdu unikátní předměty, které získali pracovníci Moravského zemského muzea v roce 1969 při expedici ke kmeni Rembarrangů v oblasti Arnhemské země. Výstava nazvaná Za posledními lidmi doby kamenné je vlastně také mimořádnou příležitostí seznámit se s původními výtarnými technikami, ale duchovním a náboženským světem nejvzdálenějšího kontinentu.

A obdivovat je tady skutečně co. Nádherné malby zvířat i lidí na kůře v takzvaném rentgenovém stylu si většinou přiváží od protinožců turisté v kopiích na upomínkových předmětech a tričkách. Tady lze žasnout nad originály třeba i v podobě předmětů využívaných k duchovním rituálům.

K nejcennějším vystaveným exponátům patří položky získané při návštěvě Rembararrangů vedených stařešinou Mandargem. Skvostné malby na kůře doplňuje výtečně mnoho věcí zdobených tradičním způsobem. Jsou to například schránky na uložení kosterních pozůstatků, hudební nástroje a rituální vesla. Tyto předměty tvoří jednu z nejcennějších kolekcí Moravského zemského muzea. A třeba mladí návštěvníci mohou pozorovat nástroje, které často sami využívají v ulicích města, ať už jde o zvukový nástroj bzučák nebo hudební nástroj zhotovený z dutých, termity vyžraných větví, tedy velmi známé a mezi teenagery rozšířené diddjeridoo.

  • Výstava Umění australských domorodců zdroj: www.mzm.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3100/309913.jpg
  • Výstava Umění australských domorodců zdroj: www.mzm.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3100/309912.jpg

Ukázkou nesmírné zručnosti naoko zaostalých lidí jsou také mistrné tašky z rostlinných vláken, rybářské sítě, ale zejména nádherné zmiňované malby mytologických postav, jako je třeba had Burlung.

Významné historické souvislosti však výstava zmiňuje také. Kolekce je připomínkou padesátiletého výročí otevření obnoveného Pavilonu Anthropos v brněnském Pisáreckém parku (1961). Exponáty do Brna svezl zakladatel Anthroposu Jan Jelínek při vědecké expedici do Arnhemské země v severní Austrálii v roce 1969. Expedice v oblasti Arnhemské země prováděla archeologické, antropologické a zoologické výzkumy, při nichž bylo získáno velké množství sbírkových předmětů, kterým bylo díky vstřícnosti australských úřadu po období „pražského jara“ uděleno povolení k vývozu do ČSSR. I proto je výstava mimořádnou příležitostí obdivovat australské původní domorodé umění. Bude důležité připomenout, že Austrálie je také kontinentem s nejbohatší tradicí pravěkého i tradičního domorodého skalního umění.

A návštěvníci po celý nadcházející rok nemusí obdivovat pouze jednotlivé unikátní originály. Součástí výstavy jsou totiž i rozsáhlá kopie známé skalní obrazárny Oenpeli, pravěkých skalních maleb, originální archeologické nálezy nebo rekonstrukce unikátní malované chýše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...