Amatérský archeolog „zapomněl“ ohlásit nález úřadům. Teď ho stíhá policie

Blanensko – V roce 2010 našel amatérský archeolog na Blanensku hliněnou nádobu plnou stříbrných mincí. Nález ovšem neohlásil a mince prodal soukromému sběrateli. Oběma teď za jejich počínání hrozí vězení. Archeologická naleziště po celé České republice jsou terčem nájezdů amatérských hledačů pokladů s detektory kovu, ale jen část z nich vede na naleziště touha po zdokumentování naší historie.

Devětatřicetiletému amatérskému archeologovi se v roce 2010 podařil zřejmě životní nález. V lese na vrchu Zlatník u Boskovic našel pomocí detektoru kovů hliněný hrnec s tisícovkami stříbrných mincí. Ty pocházely z 2. poloviny 15. až 1. poloviny 17. století - byly mezi nimi například tolary, krejcary, pražské groše, uherské denáry, polské mince či několik malých penízů z období vlády Vladislava Jagellonského. Jedná se o zcela unikátní nález, který se za posledních několik desítek let na našem území podařilo objevit. Značné hodnoty pokladu si přitom byl dobře vědom i jeho nálezce, protože část mincí včetně hliněného džbánu prodal sběrateli z Brněnska za 850 tisíc korun. Oběma mužům teď hrozí až pět let vězení.

Za mince z patnáctého až šestnáctého století by sběratelé zaplatili asi 1,1 milionů korun. Mince pravděpodobně pocházejí z doby třicetileté války. Zřejmě je někdo v lese zakopal ve strachu před drancováním, kterého se běžně armády na našem území dopouštěly. Ve džbánu bylo původně zhruba šest kilogramů stříbrných mincí. Většinu z nich se ale nepoctivému nálezci podařilo prodat na černém trhu. Policie vypátrala jen 2267 mincí, které dohromady vážily více než kilogram a půl.

Na Slovensku hrozí hledačům až deset let vězení

Zatímco u nás jsou sankce za nelegální pátrání nulové, u našich východních sousedů hrozí amatérským detektorářům jeden rok až deset let ve vězení. Od září roku 2011 se totiž jedná o trestný čin. Historikové a archeologové si od změny legislativy slibovali především zamezení prodeje cenných předmětů do zahraničí. Bohužel podobné nelegální jednání je velmi problematicky dokazatelné.

Amatérští hledači pokladů napáchají na kulturním dědictví naší země každoročně nevyčíslitelné škody. Velká část historicky jedinečných archeologických nálezů tak končí v soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. „Ve Vídni a v Mnichově se na aukcích a na burzách objevují věci z České republiky, z moravských lokalit. Ztrácíme tím archeologické kulturní dědictví, které je nejen statkem celého národa, ale v podstatě se týká celé Evropy,“ smutně připouští Pavel Kouřil z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.

Odborníci z Akademie věd České republiky se dlouhodobě snaží na neutěšený stav upozorňovat. Dříve se snažili protlačit zákaz amatérského hledání pokladů do legislativy, ale v současné době se přiklánějí spíš k bližší spolupráci s detektoráři. Slovenský zákon zakazující amatérům hledání v oblastech archeologických nálezů totiž příliš dobře nefunguje. „Na Slovensku platí zákon už zhruba rok, ale výsledky nejsou příliš příznivé. Proto si myslím, že bychom se měli klonit spíše ke spolupráci. Něco podobného funguje v Dánsku, Švédsku nebo Belgii. Spolupráce profesionálů a detektorářů je tu na dobré úrovni,“ dává za příklad zahraniční země Kouřil.

4 minuty
Šárka Grossmannová a Pavel Kouřil komentují zatajený nález
Zdroj: ČT24

Zatajování nálezů má většinou finanční podtext. Zatímco historické mince mohou mít pro sběratele obrovskou hodnotu, stát případné poctivé nálezce odmění jen nálezným v desetinové hodnotě kovu, ze kterého jsou mince vyraženy. I přesto ale pro příklady poctivých amatérských archeologů nemusíme chodit daleko. Loni v létě v údolí Boskovické brázdy objevili dva nadšenci tři tisíce let starý bronzový poklad, který odevzdali muzeu. Poklad zahrnoval dvanáct náramků, tři srpy a bronzové dláto. Nález zařadilo do své expozice Muzeum Boskovicka.

O zakopání pomyslné válečné sekery se snaží i archeologové z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě. Ti totiž pořádají pravidelné záchranné průzkumy, kde archeologové učí laické hledače kovů, jak správně vykopávky vyzvednout a zdokumentovat. I v Ostrožské Lhotě se místní archeologové z řad amatérů snaží jít svým nepoctivým kolegům příkladem. Otevřeli totiž muzeum, jehož depozitář tvoří exponáty, které jim darovali nadšení detektoráři a obyvatelé z okolí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...