Pavel Švec strana 2 z 4

Středočeský výbor ROP neschválil vynětí Čapího hnízda z financování EU. Opozice se obávala, že kauza bude na národní úrovni zametena pod koberec. Pravděpodobně jej však i přesto vyjme Ministerstvo financí. Podle něj jde o „nejlepší řešení“.

„Vítězem“ prezidentských voleb se stal lékař Marek Hilšer, v závěsu za ním se umístil hudebník Petr Hannig. Tak by vypadalo pomyslné finále, kdyby se získané hlasy kandidátů přepočítaly na peníze vydané v kampani. Hlas pro Hilšera vyšel na 3,3 koruny, pro Hanniga o korunu víc. Naopak manažer Vratislav Kulhánek získal hlas za částku blížící se třem stovkám, textař Michal Horáček pak za 70 korun.

Aktivistka hnutí Femen Anželina Diašová, která při volbách vběhla polonahá před Miloše Zemana mířícího hlasovat, je podle svých slov již doma na Ukrajině. Potvrdila to České televizi. Českou republiku tak opustila během pár hodin od soudního verdiktu, který jí spolu s podmínkou i přikázal opustit zemi.

Při pohledu na volební mapu vypadají výsledky prezidentské volby jednoznačně. Ze 77 tuzemských okresů nedominovala nynější hlava státu jen ve třech – v Praze a dvou přilehlých okresech. Potvrzuje se tak stále přesvědčivější rozdíl mezi voliči v hlavním městě (včetně blízkého okolí) a těmi ve zbytku republiky.

Hlasy v historicky druhých přímých prezidentských volbách jsou sečteny. A jsou pochopitelně známi i dva finalisté. O vítězi nyní rozhodne to, ke komu se přikloní voliči neúspěšných kandidátů. ČT24 přináší analýzu vzájemných podobností a naopak rozdílů ve volebních výsledcích jednotlivých kandidátů v obcích. Ty totiž mohou hrát klíčovou roli v tom, ke komu se za dva týdny hlasy „přelijí“.

Jakého kandidáta lze jednoznačně označit za překvapení prezidentských voleb? Bývalého diplomata Pavla Fischera. Skončil třetí – navzdory tomu, že byl donedávna pro mnohé Čechy naprosto neznámý. V plebiscitu přeskočil i dlouho favorizovaného Michala Horáčka, který kandidaturu oznámil už předloni v listopadu a ze všech zájemců dokonce sehnal třetí nejpočetnější podporu občanů: bezmála 87 tisíc podpisů.

Represe komunistické moci vůči občanům Československa jsou dnes již poměrně dobře popsané. Osudy tisíců Čechoslováků, které semlel komunistický totalitní režim v SSSR, však ještě donedávna známé nebyly prakticky vůbec. Přitom přináší otřesná svědectví o obludnosti stalinského aparátu, který neváhal vraždit také občany jiného státu.

Ministerstvo financí doporučilo na základě zprávy evropského úřadu OLAF vyjmout dotaci na projekt farmy Čapí hnízdo spojovaný s premiérem Andrejem Babišem z evropských fondů. Podle úřadu by však Česko vzhledem k tzv. přezávazkování nemělo o přidělené evropské peníze přijít. Jak rozhodnutí a argumentaci úřadů chápat? Zpravodajský portál ČT24.cz přináší pět otázek a odpovědí.

Farma Čapí hnízdo není zdaleka jediná, u které doporučila Evropská komise, aby nebyla placena z evropských, ale českých peněz. Celkem doporučila vyjmout 44 tuzemských projektů z let 2007 až 2013. Je mezi nimi například Farma Bolka Polívky na Vyškovsku s dotací přes jedenáct milionů korun, nákup nových trolejbusů v Ostravě nebo termální lázně v Chrastavě.

Počet politiků, kteří žádají o závěrečnou zprávu OLAFu k vyšetřování dotace pro farmu Čapí hnízdo, se neustále rozšiřuje. Nově přibylo například i několik členů Výboru Regionální rady ROP Střední Čechy – úřadu, který před deseti lety dotaci projektu přidělil. Výbor je přitom spolu s ministerstvem financí jediný orgán, který může rozhodnout, zdali bude stát po příjemci 50milionové dotace peníze vymáhat zpět či nikoliv.

Každý rok se z popraskaných či netěsných potrubí po celé zemi bezúčelně ztratí celkem 90 milionů kubíků pitné vody. To zhruba odpovídá množství, které pojme desátá největší tuzemská nádrž – Novomlýnská na Břeclavsku. Je to zhruba šestina veškeré vyrobené vody v zemi.

Co všechno se má připomínat? Šumavské Srní opustila dřevěná deska připomínající českého Němce Josefa Wolfa, fotografa meziválečné Šumavy. Na sklonku třicátých let podlehl svodům dějin, připojil se do nacistického programu pro vyvražďování handicapovaných a už jako člen SS působil ve vyhlazovacím táboře Sobibor. Zde také přišel o život – osudným se mu stal kožený kabát.

Severočeský Žatec má velkou šanci dostat se příští léto na prestižní seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Památky historicky spjaté s pěstováním, skladováním a zpracováním chmele zaujaly v létě nejen komisaře organizace OSN pro kulturu, ale přednedávnem i experty Mezinárodní rady památek a sídel ICOMOS v Paříži. Městečko ležící na řece Ohři je totiž svým spojením s jedinou zemědělskou plodinou unikátní.

Někteří politici hovoří o blbé náladě ve společnosti, narůstající nenávisti mezi lidmi, bezbřehém individualismu. Měřit čísly takové trendy nelze. Co naopak spočítat lze, je štědrost a solidarita Čechů, ochota přispívat druhým, podělit se s chudšími o část svého platu. Loni Češi a tuzemské firmy poslali na charitativní účely nejvyšší částku v moderní české historii – 7,5 miliardy korun.

Ministerstvo financí zatím od Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) neobdrželo závěrečnou zprávu, která se týká vyšetřování dotace pro farmu Čapí hnízdo. Úřad už potvrdil, že vyšetřování kauzy, ve které figuruje i premiér Andrej Babiš, dokončil, a vydal některá doporučení – to znamená, že má k některým okolnostem udělení dotace výhrady.

Na obvodní soud pro Prahu 6, který řeší spor o dědictví bratrů Rathových, v létě nečekaně přišel znalecký posudek týkající se tohoto případu. Nečekaně proto, že si ho soudkyně nevyžádala. Záhy se ukázalo, že dokument - který se týká pravosti podpisu a zdravotního stavu otce bratrů na závěti - byl falešný. Po autorovi posudku a jeho motivaci několik měsíců pátrala policie. Česká televize nyní zjistila, že případ odložila. Pachatele se najít nepodařilo.

Pražská Technická správa komunikací (TSK) eviduje téměř sedm stovek mostů, lávek či různých nadchodů. Alarmující je, že poměrně velká část z nich je ve špatném stavu. Vyplývá to z analýzy TSK o stavu pražských mostů, kterou se loňského dubna zabývala rada hlavního města. Přitom stejná studie zařadila do kategorie „špatný stav“ i zřícenou lávku v Troji.

Když se daří ekonomice, domácnosti i firmy více utrácejí. Mezi nejcharakterističtější projevy konzumní společnosti však také patří množství takzvaného obalového odpadu, který společnost vyprodukuje. A materiálu, do něhož se balí zboží, končí v popelnicích a kontejnerech čím dál tím víc i v Česku.

Přesně půl roku se nesmí kouřit v restauracích, barech a na dalších místech. V nové sněmovně už se chystají návrhy změn protikuřáckého zákona. Řada poslanců by navíc souhlasila s jeho zmírněním, vyplývá z ankety ČT. Zmiňují například možnost zavést kuřárny v restauracích nebo povolit malým hospodám, aby si provozovatel mohl sám určit, zda bude jeho podnik kuřácký, či nikoliv.

Fotbalová asociace chce prodat stadion Evžena Rošického i s pozemky na pražském Strahově. Nabídku k odkupu zaslala tento týden Praze. Zatím však není jasné, kolik by za to chtěla. V roce 2014 přitom tyto pozemky získala právě od města v rámci směny nemovitostí. Kritici namítají, že pro Prahu to nebylo výhodné. Město letos navíc rozhodlo, že se na Strahově bude měnit územní plán. Ten by mohl část lokality proměnit v lukrativní stavební zónu.

V české přírodě lze spatřit na čtyři stovky druhů ptáků. Zhruba polovina jich u nás trvale hnízdí, ta druhá pak přelétá či se objevuje nahodile. Alarmující však je, že se počty ptáků v Česku trvale snižují. Například populace polních druhů prořídla za posledních pětatřicet let o třetinu. O něco pomaleji se pak snižují počty lesních ptáků. Vyplývá to z rozsáhlé zprávy o stavu tuzemské přírody, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo životního prostředí. Akutní vyhynutí hrozí třeba dříve nejrozšířenější sově u nás – sýčkovi.

Lobbista Roman Janoušek podal k soudu žádost o upuštění od zbytku trestu. Za mřížemi s přestávkami strávil necelý rok a půl, odsedět si měl 4,5 roku. Janouškovi v sobotu končí lhůta, do kdy měl trest přerušen kvůli zdravotnímu stavu, v neděli by měl nastoupit do vězení. Česká televize už před týdnem uvedla, že soud připustil možnost, že mu zbytek trestu promine.

Poškození tuzemských lesů je stále na vysoké úrovni. Na druhou stranu nepostupuje tak rychle jako v minulosti. Lesy pozvolna reagují zejména na zlepšení imisí v posledních dvaceti letech. Pozitivní vliv má i snaha lesníků ve větší míře vysazovat i jiné druhy stromů – zejména listnáčů – než tomu bylo před několika desetiletími. I tak české lesy patří k nejvíce postiženým v Evropě. Vyplývá to z rozsáhlé zprávy o stavu tuzemské přírody pro rok 2016, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Nejúrodnější svrchní vrstva půdy klíčová pro růst plodin na polích se v podmínkách střední Evropy tvoří rychlostí jeden centimetr za sto let. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) přitom odhaduje, že kvůli vodní erozi v Česku zmizí až 21 milionů tun ornice za rok. Škodu vyčísluje na 9 miliard korun ročně.