Aneta Černá, cer strana 4 z 4

Účastnil se obléhání Dunkerquu i bojů u Tobruku. Bernard Papánek patří mezi poslední československé veterány, kteří se zapojili do těchto zlomových okamžiků druhé světové války. Z vlasti musel uprchnout dvakrát, vždycky se ale vrátil. Narodil se přesně před sto lety.

Z rodné země ho vyhnala nesvoboda, v emigraci ale nyní získal nejvyšší státní vyznamenání. Devadesátiletý ekolog Josef Svoboda obdržel před několika dny Řád Kanady. Skaut a bývalý politický vězeň se po odchodu z Československa zaměřil na výzkum Arktidy a jeho přínos vědě a společnosti nyní ocenila generální guvernérka Julie Payettová.

Ani třicet let po pádu komunismu nebyli potrestání všichni, kteří jsou zodpovědní za tehdejší bezpráví. I proto pokračují snahy o odsouzení komunistických zločinů, které na podzim vyústily ve stíhání Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara. Historici ale varují, že mnohdy chybí potřebná legislativa. Mezinárodní skupina odborníků tak navrhuje pro dostatečné vyšetření a potrestání zahájení „norimberských procesů“, které by posuzovaly komunistické zločiny v době takzvané studené války.

Dvě největší soukromé zpravodajské televize čekají v současnosti zlomové změny. Seznam snižuje objem vysílaného zpravodajství a na CNN Prima News se ještě před oficiálním startem změnilo vedení. Mediální odborníci se shodují, že provozovat soukromý zpravodajský kanál je v Česku hodně náročné a prakticky téměř vždy finančně nevýhodné. Téma pro pořad Newsroom ČT24.

Padesátá léta v Československu přirovnávají historikové i pamětníci k období temna. Mohou za to především vykonstruované procesy, které vedly k justičním vraždám a mnohaletým trestům, jež dopadly i na nevinné. První snaha revidovat rozsudky se přitom objevila právě už v 50. letech. Takzvaná Barákova komise, která vznikla 10. ledna 1955, měla přezkoumat procesy s členy strany – včetně Rudolfa Slánského. Ve skutečnosti ale viníky příliš nehledala a sloužila především jako alibi pro ty, kdo se sami na předchozích zinscenovaných monstrprocesech podíleli.

Do pomoci parašutistům se za protektorátu zapojovali muži, ženy i celé rodiny. Úkryt jim poskytla také Antonie Bohatcová z brněnských Řečkovic. Společně se svým manželem pomáhala výsadkářům ze skupiny Silver B. Když je gestapo 3. ledna 1945, tedy přesně před 75 lety, přišlo zatknout, neváhala tehdy 44letá odbojářka vzít zbraň a při přestřelce zranit tři nacisty, což se zřejmě žádné jiné ženě v domácím odboji nepovedlo. Přesto je její příběh téměř neznámý.

Cenný artefakt se dostal do archivu skautů. Jejich dlouholetý člen Miloš Kramář jim věnoval skautský klobouk zakladatele československého Junáka Antonína Benjamina Svojsíka. Zhruba sto let starou pokrývku hlavy získal Kramář neobvyklým způsobem. Jeho otec ji nad Svojsíkem vyhrál v sázce a v době komunistického zákazu organizace klobouk následně zachránil před zničením.

Srovnat současné ruské dezinformace s těmi historickými se rozhodli autoři nového projektu Platformy evropské paměti a svědomí. Historikové a badatelé prostřednictvím několika článků přibližují způsoby a témata, která využívala sovětská propaganda. Jejími aktivními tvůrci přitom byli i důstojníci československé Státní bezpečnosti (StB), kteří byli prodlouženou rukou Kremlu. Stáli například za dezinformační kampaní, která Spojené státy vinila ze záměrného šíření viru HIV.

Na konci listopadu 1989 měla o dalším vývoji v Československu zřejmě jasno i Státní bezpečnost (StB). Začala proto urychleně likvidovat svazky disidentů i svých vlastních agentů. Materiály se tehdy ničily v papírnách i skartovačkách, ale také se pálily hromadně ve vojenských prostorech. Toho si ale všimla veřejnost a hromadné ničení tak po sedmi dnech mělo oficiálně skončit. Někde se ale skartovalo i dál a zmizelo množství důležitých spisů, které by mohly podat svědectví o praktikách StB.

Ještě 30 let po sametové revoluci jsou někde stále vidět symboly komunismu. Přestože s koncem roku 1989 začaly z budov mizet srpy, kladiva i rudé hvězdy a z podstavců sochy, někde zůstávají dodnes. Totalitních artefaktů se města snaží postupně zbavit. Novelu zákona, která by zakazovala použití komunistických symbolů, se však opakovaně prosadit nepodařilo.

Jiří H. Kubík v listopadu 1989 vytáhl z půdy českou vlajku po dědečkovi a vyrazil do ulic. Deset dní pak chodil na střechu tehdejšího hotelu Grand, kde shora dohlížel na dav demonstrujících.

Osudy parašutistů vyslaných z Velké Británie do protektorátu připomíná historický orientační pochod, který v sobotu startuje na chrudimském letišti. Úkolem dvoučlenných skupin je dostat se pomocí šifrovaných informací na předem neznámé místo. Akce, kterou pořádají chrudimští parašutisté, se zúčastní téměř šest stovek lidí.