Dokončení identifikace lidského genomu

Washington - Myšlenka rozluštění takzvaného genetického kódování se zrodila v 60. letech a dodala tisícům biologů chuť do práce. Ačkoli vědci už tehdy znali podobu DNA, stále jim nebylo jasné, jakým způsobem se o dědičné informaci obsažené v DNA „dozví“ bílkovina. Zprávu o rozluštění genetické informace, při níž se mnoha obyvatelům planety zatajil dech, oznámil tým vědců 14. dubna 2003. Na úspěchu tohoto gigantického projektu se velkou měrou podílely především Spojené státy. O významný objev v tomto směru se postaral právě Indoameričan Har Gobind Khorama, který v roce 1976 vložil do bakterie umělý gen vyrábějící inzulin. K jeho úžasu začala bakterie inzulin sama vyrábět. Přibližně před dvaceti lety se začal běžně používat přenos genů na rostliny. Geneticky modifikované plodiny jsou obvykle odolnější vůči běžným chorobám a vydrží déle čerstvé. Mutace není trvalá, neboť vložený gen slábne a po několika generacích z rostliny vymizí.

V roce 1995 bylo ohlášeno rozklíčování genomu první bakterie Haemophilus influensae. O rok později byla po šestiletém výzkumu rozluštěna první eukaryotní buňka. Na základě tohoto objevu už vědci snadno přišli na strukturu genomu pivovarských kvasinek a parazita hlístice.

Díky analýze genomu byla rozpoznána už řada genů, jejichž porucha způsobovala různá onemocnění. Rozluštění genetické informace by mělo také pomoci při studiu tzv. multigenních nemocí. Mezi takové nemoci patří například i rakovina.

Vydáno pod