Praha - Od prosince 2002, kdy byl Mirek Topolánek poprvé zvolen předsedou strany, vyhrávala ODS všechny volby a dostala se z opozičních lavic do Strakovy akademie. Letošní volební debakl znamenal pro Topolánka první neúspěch. Porážka však byla přímo drtivá a o to pro něj i těžší. Situace v ODS se totiž vyostřila natolik, že na nadcházejícím kongresu bude muset Topolánek poprvé o obhájení své funkce bojovat. Jeho vyzyvatel není jen tak někdo - je to nejpopulárnější muž ODS, prezidentův oblíbenec a druhý muž strany, pražský primátor Pavel Bém.
„Tvrdé jádro, měkký obal“ - tak zní Topolánkův recept na záchranu ODS
Podle Topolánka by ODS měla být stranou, která osloví široké spektrum lidí a přitom se nezpronevěří svým prioritám. Tuto ideu deklaroval a kdysi shrnul do hesla „tvrdé jádro, měkký obal“. V nedávném článku do Hospodářských novin napsal, že nechce ODS „zakrněnou do podoby doktrinářské strany orientované na tvrdé jádro svých voličů“, která by byla „národovecká a eurofobní“ a která „zaujme maximálně patnáct procent voličů“. Nicméně právě orientaci na středové voliče mu jeho kritici vyčítají - tvrdí, že jde o odklon od pravicové politiky.
Topolánkova pozice v čele strany byla dlouho na první pohled neotřesitelná. Nicméně často ze stranických kuloárů zaznívalo, že pro řadu členů ODS, zejména těch, kteří více tíhnou k prezidentu Klausovi, nebyl ve skutečnosti tou pravou volbou.
Topolánek na kongresu v roce 2002
„Nemám špatné vztahy s Václavem Klausem a to že na sebe narážíme je proto, že jsme typově naprosto odlišní lidé.“
Už když Topolánek na kongresu v prosinci 2002 nečekaně stanul v čele ODS, nebyl v jednoduché situaci. Porazil tehdy jen těsně Petra Nečase 179:168. Strana se vzpamatovávala z druhé porážky ve volbách do sněmovny, z čela strany odešel její zakladatel Václav Klaus a mezi členy se diskutovalo o nutnosti změny. Topolánek si navíc zrovna nepadl do oka s odcházejícím Klausem. Důkazem toho byla i zveřejněná fotografie displeje Klausova mobilního telefonu, na níž byla SMS s textem „…absolutně prázdný a falešný Topol“. Klaus k tomu tehdy řekl, že nehodnotil Topolánkovu osobu, ale jeho projev.
Za Topolánka ODS vítězila, kde mohla, dnes však ztrácí
Nicméně Topolánek, který svůj post lídra strany ještě dvakrát obhájil, zahájil vítěznou éru ODS, během níž byl mimo jiné Václav Klaus dvakrát zvolen prezidentem. Dokonce uspěl i v hlavní zkoušce - v parlamentních volbách v červnu 2006. ODS tak po osmi letech dokázala vyhrát sněmovní volby a nakonec i napodruhé sestavila vládu, do jejíhož čela se postavil sám Topolánek.
Topolánkův kabinet si stanovil ambiciózní reformní cíle, jejich realizace však často naráží na nedostatečnou podporu v parlamentu. "Tato vláda, pokud nebude moci dělat reformní kroky, tak vládnout nebude," takovými slovy uvedl Topolánek svou vládu při jmenování. A právě nyní jsme svědky toho, že jeho kabinet, který sází na přeběhlíky a jeho vlastní koaliční poslanci opouštějí své poslanecké kluby, jen těžko prosazuje své reformy. A poslední kapkou byly právě prohrané volby, v nichž neuspěla nejen ODS, ale propadly i obě menší koaliční strany.
Mirek Topolánek
Narodil se 15. května 1956 ve Vsetíně. Po absolvování vojenského gymnázia, vystudoval Strojní fakultu na VUT v Brně a před vstupem do nejvyšší politiky pracoval jako projektant a manažer. Politické zkušenosti sbíral nejprve na komunální úrovni, v letech 1990 až 1994 byl zastupitelem v Ostravě-Porubě. Do ODS vstoupil v roce 1994. O dva roky později jej voliči poslali do Senátu. V prosinci 2002 jej delegáti kongresu ODS nečekaně zvolili šéfem strany, v téže době se pak dostal i do vedení horní komory jako místopředseda. V roce 2004 mu skončil mandát. Do zákonodárného sboru se vrátil až v roce 2006, kdy byl v červnových volbách zvolen poslancem a o dva měsíce později se postavil i do čela trojkoaliční vlády jako premiér.