Tel Aviv - I přes literární kvalitu svých děl je Max Brod znám paradoxně jako „objevitel“ významných literárních osobností. Prostřednictvím Brodovy vědecké, sběratelské a redakční činnosti se čtenářskému světu otevřela díla Franze Kafky, Franze Werfela, Jaroslava Haška či Leoše Janáčka. Známé přátelství s nejvýznamnější osobností pražské židovské literatury spolu se silným smyslem pro zachování kvality pomohlo zachránit Kafkova mistrovská díla, která patří k celosvětovým literárním skvostům.
Rušný život izraelského literárního zachránce Maxe Broda
Max Brod se narodil 27. května 1884 v Praze. Pocházel z rodiny úspěšného židovského úředníka, díky čemuž mohl získat nadstandardní vzdělání. Vystudoval gymnázium a práva, posléze pracoval jako poštovní, finanční a soudní úředník. V letech 1929 až 1939 Brod působil jako divadelní a hudební kritik v Prager Tagblattu - pražských německých novinách. Byl rovněž viceprezidentem Židovské národní rady v Československu.
Jeho přátelství s Kafkou se zrodilo už za studií. Paradoxně začalo neshodou nad dílem Friedricha Nietzscheho. Brod filozofa nazval podvodníkem a Kafky se tím dotkl - následná diskuze přerostla v mimořádný vztah, který trval až do Kafkovy smrti. Díky Brodovi se zachránily a byly vydány Kafkovy romány, o svém příteli napsal několik studií a byl editorem jeho děl. Známý je fakt, že Brod nesplnil Kafkovo poslední přání, aby jeho neuveřejněná díla zničil.
Brodovo dílo je tematicky velmi široké. Známým se stal svojí trilogií o konfrontaci s okolním světem: Tychona Brahe cesta k Bohu (1916), Reubeni, kníže židovské (1925) a Galilei v zajetí (1948). Do jeho románové tvorby pak náleží Česká služka, Franci, čili láska druhého řádu nebo Osudný rok. Další významnou oblastí Brodovy literární činnosti byly eseje, v nichž se zabýval nábožensko-filozofickými otázkami, svým vztahem k židovství a k Bohu.
Kvůli hrozícímu nebezpečí holocaustu odjel spolu s manželkou Elsou v březnu 1939, v předvečer obsazení Československa, posledním vlakem ze země. Usadil se v Izraeli, kde se stal jedním z předních organizátorů kulturního a uměleckého života. Působil také jako dramaturg divadla Habimah v Tel Avivu. Do Prahy se Brod vypravil ještě v červnu 1964, aby zahájil kafkovskou výstavu.