Praha - Tehdejší obec Vinohrady byly právě 26. září roku 1879 jako první pražské předměstí povýšeny na město. Ještě dříve před tím byla zdejší členitá krajina jen řídce osídleným územím s několika zemědělskými usedlostmi. Od té doby prošly Vinohrady bouřlivým vývojem a nešetrným rozdělením mezi několik městských částí. Po letech útlumu se do zdejších ulic navrátil dřívější duch a Vinohrady dnes opět patří k žádaným rezidenčním čtvrtím. Pyšní se rozlehlými náměstími a širokými ulicemi plných prostorných domů, jímž ale druhá světová válka a pak i období totality vzaly hodně z jejich tehdejší atmosféry. Největším problémem čtvrti je asi doprava. Kolony aut denně zaplavují zdejší ulice, zabírají prostor a znečišťují okolí.
Zmíněná oblast, která byla vyhledávána živnostníky, úředníky či umělci, upadla na dlouhá léta do období stagnace. Až teprve v devadesátých letech uplynulého století Vinohrady opět prokoukly díky opravám domů, ulic i veřejných prostranství. Řadě lidí určitě vyhovuje výhodná poloha, podle místních je tady všechno blízko. „Vinohrady nejsou jen čtvrtí kanceláří, doopravdy to tady žije, jsou teď takové kosmopolitní,“ popisuje svoje působiště například majitelka místní čajovny.
Dějiny vinohradského území sahají daleko do minulosti. Svým názvem připomínají i vládu Karla IV., z jehož popudu zde vznikly vinice. Ty pak daly budoucí čtvrti jméno, nejprve Viničné Hory, později Vinohrady. Za třicetileté války oblast zpustla a teprve na přelomu 18. a 19. století si ji dle historiků několik bohatých podnikatelů vybralo k vybudování prvních zahrad a parků. Odtud již byl jen krůček k samostatné obci Vinohrady založené 13. června 1849 a v roce 1867 přejmenované na Královské Vinohrady. O vznik obce se prý nejvíce zasloužil majitel zdejších pozemků a první starosta Vinohrad Eduard Pštross.
Zpočátku měly Vinohrady jen okolo sta obyvatel
Roku 1879 pak byly Vinohrady jako první pražské předměstí povýšeny na město. Rakouský centralismus tím údajně bránil vytvoření jednotné české metropole. Z Vinohrad se ale začala rychle stávat velkoměstská čtvrť. V počátcích měla obec dle historických pramenů jen kolem 150 obyvatel. Svou samostatnost Vinohrady ztratily až na počátku roku 1922, kdy byly oficiálně připojeny k Praze. Nadále si však udržely svůj osobitý charakter. Navíc si v průběhu samostatné existence stihly vybudovat i vlastní infrastrukturu, jejímž důkazem je například dodnes stojící budova vinohradské vodárny.
V šedesátých letech byly Vinohrady rozděleny mezi tři pražské obvody, Prahu 2, 3 a 10. K rozdělení čtvrti došlo na základě tehdejšího zákona o územním členění státu. O osm let později pak ještě čtvrť přišla o přívlastek „Královské“, jako důsledek snahy oprostit se od ideologicky nežádoucích asociací. Dnes pak Vinohrady zasahují dokonce do pěti městských částí. Přibyla Praha 1 a 4. Žádná další pražská čtvrť není rozdělena mezi tolik správních jednotek.
