Řím - Italský fyzik, astronom, matematik a filozof Galileo Galilei, jenž je často uváděn jako „otec moderní astronomie“ či „otec moderní fyziky“, objevil 7. ledna 1610 první čtyři velké měsíce Jupiteru. Měsíce Europa, Ganymed, Callisto a Io, což jsou vůbec první nebeská tělesa objevená dalekohledem, se souhrnně nazývají Galileovy měsíce. Sám Galileo je pojmenoval Medicejské hvězdy podle svých mecenášů. Tento objev měl pro astronomii veliký význam, protože prokázal, že existují nebeská tělesa, která neobíhají kolem Země, zároveň objev znamenal velkou podporu pro uznání heliocentrického systému. Dnes má Jupiter jako největší planeta sluneční soustavy potvrzeno 63 měsíců.
Galileo Galilei objevil čtyři velké měsíce Jupiteru
Rodák z Pisy, narozený 15. února 1564, byl významným učencem. V roce 1609 například předvedl v Benátkách první dalekohled, provedl četná astronomická pozorování, která ho přesvědčila o správnosti Koperníkovy teorie. Sestrojil i hydrostatické váhy, objevil neměnnost doby kyvu kyvadla, studoval zákony pádu, odhalil i zákon akcelerace. Sestrojil mimo jiné první primitivní teploměr, tehdy nazývaný vzduchový termoskop.
Rehabilitován až 350 let po smrti
Církev, která zprvu nové objevy tolerovala jako možné hypotézy, však v roce 1616 heliocentrický názor zakázala. Protože Galilei hlásal, že Slunce stojí a Země se točí, byla proti němu podána u inkvizice žaloba, a jeho hlavní dílo Rozhovory o dvou velkých světových soustavách ptolemaiovské a koperníkovské (1632) bylo označeno za kacířské. V roce 1633 byl proti němu veden v Římě proces, na němž byl nucen zříci se svých „bludů“, a až do konce svého života pak zůstal pod kontrolou inkvizice. Zemřel slepý ve své vile v Arcetri (severně od Florencie) 8. ledna 1642. Katolická církev jej s konečnou platností rehabilitovala v říjnu 1992.
