Praha - Návrat Halleyovy komety se 18. května 1910 stal velkou událostí, která vyvolala pozornost vědecké i laické veřejnosti. Tvrdilo se, že by plyny z jejího ohonu dokonce mohly poškodit Zemi a vyvolat nemoci. Kometa, pojmenovaná podle britského astronoma Edmunda Halleyho, nakonec proletěla kolem Země, aniž by byla zaznamenána nějaká zvláštní událost. Vědcům se ji aspoň podařilo poprvé vyfotografovat.
Halleyova kometa – vědci ji poprvé vyfotografovali
Nejlépe byla tehdy pozorovatelná 20. a 21. května 1910 a byl to první návrat, na který už čekali astronomové vybaveni fotografickou technikou. Na jejím sledování se podílely observatoře po celém světě. Návrat slavné komety v roce 1910 inspiroval umělce všeho druhu a senzacechtivá média psala o tom, že nebezpečné plyny z jejího ohonu mohou poškodit Zemi nebo způsobit nemoci. Nic se samozřejmě nestalo.
Halleyova kometa se později stala námětem básně ze stejnojmenné sbírky českého básníka a nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta, zpíval o ní i písničkář Slávek Janoušek. Zajímavostí také je, že Halleyova kometa zářila v letech narození i úmrtí spisovatele Marka Twaina, který si prý dokonce smrt v roce jejího návratu před 100 lety předpověděl.
Halleyovu kometu lze pozorovat na obloze přibližně každých 76 let. Nejstarší věrohodný záznam o této kometě pochází z Číny z roku 239 před naším letopočtem, naposledy ji bylo možné vidět v roce 1986 a příště se objeví v roce 2061. Kometa se zatím vrátila k Zemi asi třicetkrát.
