Výběr sporných armádních zakázek z let 2005 až 2007 (protikorupční policie dnes navrhla obžalovat 54 lidí kvůli rozsáhlým manipulacím s veřejnými zakázkami v resortu obrany právě v tomto období):
Obrněné transportéry Pandur:
O nákupu 199 pandurů s opcí na 35 dalších v celkové hodnotě 20,8 miliardy korun rozhodla v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (ČSSD). Koncem roku 2007 kabinet Mirka Topolánka (ODS) od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele - rakouské firmy Steyr. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, v jejímž rámci Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun. Smlouvu na dodávku vozidel byla podepsána na jaře 2009. Cena byla podle médií neúměrně vysoká.
Loni v létě začala policie nákup transportérů vyšetřovat kvůli podezření z korupce. Na možnou korupci při nákupu pandurů upozornila Mladá fronta Dnes (MfD) v polovině února, kdy zveřejnila tajně natočené rozhovory s bývalými manažery firmy Steyr. Na pořízených videozáznamech mluvili manažeři o zákulisních dohodách a provizích, které museli za dodávku transportérů přislíbit.
Terénní nákladní automobily Tatra:
Armáda si v roce 2006 objednala 556 nákladních automobilů Tatra, za vozy by měla zaplatit 2,6 miliardy korun. Později armáda zakázku navýšila o další vozy za 100 milionů korun. Dodávky automobilů provázely od začátku potíže, zakázka se kvůli nesrovnalostem, které vyšly najevo během testů automobilů, zpozdila (poslední vozy armáda převzala v prosinci 2009). Tatra při zadávání zakázky nezvítězila ve výběrovém řízení, ale byla vybrána přímo - s odůvodněním, že je potřeba podpořit český průmysl. Kontrakt provázela podezření z nestandardních postupů některých aktérů. Bývalý velvyslanec Spojených států v Česku a předseda dozorčí rady automobilky Tatra William Cabaniss loni v listopadu MfDnes řekl, že v únoru 2008 po něm chtěl tehdejší náměstek ministryně obrany Martin Barták miliony dolarů za to, aby Tatra už neměla problémy s armádní zakázkou. Případem se zabývá policie.
Obrněné vozy Dingo:
Rovněž bez výběrového řízení armáda v letech 2007 a 2008 nakoupila 19 německých obrněnců Dingo, které i s doplňky vyšly na téměř tři čtvrtě miliardy korun. Obchod byl kritizován mimo jiné proto, že armáda měla údajně možnost vybrat levnější a kvalitnější stroje a navíc za Dinga údajně zaplatila víc než například Německo.
Obchody s firmou MPI Group:
Loni v květnu napsaly Hospodářské noviny, že poté, co Martin Barták v roce 2006 nastoupil na ministerstvo obrany (nejprve jako náměstek a od roku 2009 jako ministr), začala s armádou ve velkém obchodovat firma jeho známého zbrojaře Michala Smrže MPI Group. Podle HN dodala po Bartákově nástupu armádě zboží za 850 milionů korun a většina nákupů se uskutečnila bez otevřené soutěže. MPI Group dle HN armádě dodala například náhradní díly na bojová vozidla za desítky milionů a obrněnce Dingo. Letos v únoru MfDnes uvedla s odkazem na výsledky auditu zbrojních zakázek ministerstva obrany, že na systému přidělování zakázek v resortu nejvíce vydělala kromě Omnipolu právě firma MPI Group.
