Při jarních opravách vozovek dělníci nejprve odstranili zbytky posypových materiálů, potom poškozená místa odfrézovali, vyplnili horkou obalovanou směsí a zhutnili silničními válci. Tyto práce ale mohli provádět až za teplého počasí a v době, kdy zahájily provoz obalovny živičných směsí, tedy koncem března nebo v dubnu.
V zimě se v nejnutnějších případech opravují výtluky studenou obalovanou směsí, která se hutní vibračními deskami. Tento materiál se ale zpravidla dobře nespojí s původní vozovkou a trvanlivost takových oprav nebývá dlouhá. Výtluky opravené v zimě za studena se tak většinou musejí v létě znovu opravovat horkou živičnou směsí.
Stroj Silkot zahřeje vozovku a zaplní otvor recyklátem předehřátým v zásobníku na teplotu 160 stupňů Celsia. Následně je materiál zaválcován. Vlivem tepla by se měl recyklát lépe spojit s původní rozehřátou silnicí a takto opravené místo by mělo vydržet podstatně déle než výtluky opravované studenou směsí.
Nová technologie se zařízením Silkot 70-80 je určitým kompromisem, kdy se mohou i v zimě opravovat výtluky horkou metodou. Výhodou je i využití odpadu z frézování asfaltových vozovek, takzvaných recyklátů. Cena se pohybuje kolem 450 korun bez DPH za metr čtvereční opravené vozovky.
Cestáři použili uvedenou technologii už na opravy výtluků ve Zlíně v Březnické ulici, na silnicích v Březnici, poblíž Baťovy vily ve Zlíně a na komunikaci z Ústí u Vsetína do Velkých Karlovic.
Během letošní zimy se také několik motoristů zajímalo o možnost získat náhradu škody za poškození vozidla při najetí do neoznačeného hlubokého výtluku. „Většina žádostí o odškodnění má bohužel vážné nedostatky. Chybí například přesná lokalizace místa, chybějí protokoly policie. Kompletní žádosti se předávají k rozhodnutí, pokud jde o krajské silnice, orgánům Zlínského kraje,“ doplnil Berecka s tím, že loni kraj neuznal náhradu ani jedné takové škody.
