Studenty tercie kroměřížského gymnázia výstava zaskočila. Během několika minut se stali terčem nadávek, zkusili bezmoc na invalidním vozíku, nebo podle hlasu poznávali příslušníky menšin.
„Stalo se mi na základní škole, že mně odsuzovali za barvu mých vlasů. Bylo to hrozné, už bych to nikdy nechtěla zažít,” vypráví studentka Lucie Kořínková.
„Nesli jsme to velice těžce. Je to pro toho rodiče velice těžké tomu dítěti to nějak vysvětlit a udržet ho nad vodou. Dcera už byla v takové situaci, že odmítala chodit do školy,” dodává maminka Lucie Eva Kořínková.
Koncepce výstavy vznikla před sedmi lety ve Spojených státech. V Kroměříži její českou verzi připravovali dva roky.
„Je velký rozdíl, když o šikaně jen čtete, a pak přijdete sem a ocitnete se v pozici těch utlačovaných a diskriminovaných, kdy na vás ostatná křičí nadávky. Výstava opravdu člověka šokuje. Možná se pak nad sebou zamyslí,” říká vedoucí lektorka Silvie Pitruzzello.
Procházka Labyrintem diskriminace bude v kroměřížském muzeu možná do konce února, pak bude výstava putovat po České republice.
