Lumír Poláček z Archeologického ústavu AV ČR informoval, že se patrně jedná o zemědělskou osadu. Polohou prý jde o obecný princip osídlení v údolní nivě. Většina sídlišť byla zakládána ve vyvýšených polohách. Archeolog Radovan Rutar dodal, že kamenné pece uvnitř domů byly překryté velkými kameny, na které se pokládaly kameny drobné, což pak při topení akumulovalo teplo.
Trapíkovským sídlištěm začíná prostor, který sloužil jako podpora pro hradiště. Jak přesně tato podpora vypadala, musí ještě archeologové vypátrat. Tamní zemědělci mohli dodávat potraviny i služby. Jisté zatím je, že toto sídliště bylo v širokém okolí nejchudší.
Reportáž Barbory Telferové
„Výzkum byl mimo jiné vyvolán naším dlouhodobým záměrem vybudovat v téhle poloze nové pracoviště archeologického ústavu, novou základnu, která by zajišťovala archeologický výzkum a jeho prezentaci na hradišti v Mikulčicích,“ nechal se slyšet Lumír Poláček. Původní základna totiž archeologům před třemi lety vyhořela.
Chystají se i další práce. Letos se začíná s vyzvedáváním základů jednotlivých mikulčických kostelů nad terén, aby byly lépe vidět.
