Odsun brněnského nádraží se opět oddaluje

Brno - Brněnský magistrát zrušil územní rozhodnutí na odsun vlakového nádraží. To vydal v srpnu loňského roku Stavební úřad Brno-střed. Stavba se tak opakovaně odsouvá. Podle občanské koalice Nádraží v centru je nutné projekt odsunu nádraží přehodnotit.

Zrušení územního rozhodnutí přichází již podruhé. První územní rozhodnutí zrušil v prosinci roku 2008 soud. Územní řízení se protahuje už 6 let, původní žádost o vydání územního rozhodnutí podala Správa železniční a dopravní cesty 9. prosince 2005. „Svou neschopností vydat za 6 let takové územní rozhodnutí, které by bylo v souladu se zákonem, se Brno samo připravilo o byť jen teoretickou možnost získat na odsun peníze z Evropské unie,“ tvrdí zástupci koalice Nádraží v centru.  

Územní rozhodnutí

Územní rozhodnutí pro stavbu vydává příslušný stavební úřad. Stanoví rozhodnutí o umístění stavby, jejím využití a dalších náležitostech. Do řízení o územním rozhodnutí se může zapojit kterákoli právnická nebo fyzická osoba. Územní rozhodnutí je předpokladem pro zahájení stavebního řízení. Do stavebního řízení mohou vstupovat jen majitelé pozemků, jichž se stavba dotýká.

Je to problém, přiznává náměstek primátora

„Zrušení územního rozhodnutí pro přestavbu železničního uzlu, který počítá se stavbou nového nádraží v odsunuté poloze, je pro náš záměr samozřejmě problém. Nic to ale nemění na rozhodnutí radnice, ani žadatele o územní rozhodnutí dále o něj usilovat,“ potvrdil České televizi náměstek primátora Robert Kotzian (ODS). „Jak dlouho tato náprava bude trvat, to se nedá odhadnout. Vzhledem k tomu, že ale zatím nemáme peníze na tento rozsáhlý projekt, nejde o problém, který by jeho realizaci zastavil. Na druhou stranu je nutné si přiznat, že žádat například o evropské peníze, když nemáme v ruce územní rozhodnutí a stavební povolení, může pozici města ztížit,“ zamýšlí se nad důsledky zrušení rozhodnutí náměstek Kotzian.

Brněnské nádraží
Zdroj: ČT24

O územní rozhodnutí žádala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). „O zrušení územního rozhodnutí jsme se dozvěděli z úřední desky. Dokud nebudeme mít podrobné zdůvodnění, nemůžeme celou situaci komentovat,“ řekl České televizi mluvčí SŽDC Pavel Halla.

Důvod zrušení územního rozhodnutí

Magistrát svým krokem reagoval na červencové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS). Soud tehdy vyhověl kasační stížnosti Dětí Země. Spor se týkal výjimky ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů. Jihomoravský krajský úřad loni řízení o výjimce zastavil, protože dospěl k závěru, že zvláště chránění živočichové nebudou stavbou ohroženi. Podle NSS ale úředníci měli nějakým způsobem věcně rozhodnout, a nikoli jen řízení zastavit. Děti Země pak doplnily na magistrátu své odvolání právě o závěr NSS. „Za daného stavu“ podle magistrátu nezbylo než územní rozhodnutí zrušit, „neboť jeden za základních podkladů pro vydání rozhodnutí nebyl doložen“. 

Opozice zrušení rozhodnutí vítá

„Zrušení územního rozhodnutí na odsun nádraží potvrzuje obavy, že v kauze docházelo k účelovému ohýbání zákonů některými úřady pod politickým tlakem na rychlé vydání souhlasu se stavbou. Věřím, že tato lekce konečně donutí vedení města, kraje i ministerstva dopravy zabývat se tím, jak modernizovat brněnské nádraží ve stávající poloze. Sen o odsunu se rozplynul,“ říká brněnský šéf Zelených Martin Ander. Podle Zelených je v této situaci neobhajitelné, když město v době všeobecného šetření vydává 1 milion korun na propagaci odsunu nádraží.

Rekonstrukce brněnské železnice

Projekt počítá s odsunem hlavního nádraží o zhruba 800 metrů na jih od stávající polohy v centru Brna, s čímž nesouhlasí řada odpůrců v čele se sdružením Děti Země, Stranou zelených a občanským sdružením Nádraží v centru. Polohu nového nádraží vybralo tehdejší vedení města už před deseti lety. V roce 2002 jej schválila také sociálnědemokratická vláda. V roce 2004 magistrát uspořádal referendum. Zúčastnila se ho ale jen čtvrtina voličů, a tak bylo hlasování neplatné, i když bylo více než 80 procent lidí proti odsunu.

Projekt takzvaného železničního uzlu Brno obsahuje víc než 1000 stavebních objektů a podle koalice Nádraží v centru jde o suverénně největší stavbu v ČR. Vyvolává kontroverze. Lidé v několik let starém referendu odsun nádraží z centra Brna odmítli. Projekt má podporu radniční koalice složené z ČSSD a ODS. Vedení Brna záměr obhajuje s tím, že s ním počítá územní plán, je rozpracován a na jinou variantu přestavby brněnské železnice nesežene investor evropské peníze.

Naopak kritici záměru mluví o opaku, podle nich podporu EU nikdy nezíská takto rozsáhlý záměr, který nemá podporu veřejnosti. Koalice Nádraží v centru otevřeně mluví o chiméře. „Aby Brno v následujících deseti letech neupadlo do dopravního chaosu, neboť současný stav nádraží je velice nevyhovující, pokládáme za nutné začít okamžitě pracovat na detailech modernizace nádraží v centru,“ uvedla koalice.

Odpůrci projektu zdůrazňují, že dnes má nádraží unikátní polohu - na centrální náměstí Svobody je to odtud pět minut pěšky a v přestupním uzlu před nádražím má zastávku 8 ze 13 tramvajových linek. Zastánci projektu naopak zdůrazňují, že nádraží dnes tvoří bariéru mezi centrem a takzvaným Jižním centrem - rozsáhlým rozvojovým areálem s nezastavěnými pozemky. Podle kritiků odsunu se však lokalita může rozvíjet i bez odsunu nádraží, jak ukazuje i obliba nákupního centra Vaňkovka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...