Praha - Pověst o rytířích spících v útrobách hory Blaník, kteří se z dlouhého spánku probudí v době, až bude naší zemi nejhůř, patří mezi nejznámější české legendy. Z Blaníku byl vylomen i jeden ze základních kamenů Národního divadla a konaly se zde tábory lidu za české státní právo. Území okolo magického a pověstmi opředeného vrcholu bylo 29. prosince 1981 vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí (CHKO).
Pověstmi opředená hora Blaník je centrem nejmenší CHKO v Česku
Mezi chráněnými oblastmi v Česku má Blaník zvláštní postavení. Jednak je naší nejmenší CHKO a jednak je to území, kde se chrání především určitý typ harmonicky osídlené krajiny málo narušené civilizačními vlivy. Převažuje zde zemědělská výroba, obydlené celky se přirozeně střídají s loukami, lesy a menšími rybníky, krajina je protkána sítí polních cest a alejí. Ve zdejších vesnicích a městečkách nalezneme lidové chalupy, statky, vesnické zámečky, kostely a kapličky.
Chráněná krajinná oblast Blaník má rozlohu 40,31 km2 a leží ve Středočeském kraji, jižně od Vlašimi. Největší obcí v oblasti jsou Louňovice pod Blaníkem, kde také sídlí správa CHKO. Nejvyšším bodem je vrchol Velkého Blaníku (638 m n. m.), naopak nejníže je tok řeky Blanice v Ostrově (366 m n. m.).
Centrem chráněné oblasti je masiv Velkého a Malého Blaníku. V jeho vrcholových částech se zachovaly původní bučiny se smíšenými suťovými lesy (lesy obecně pokrývají celkem zhruba 30 procent CHKO). Územím protéká potok Blanice, v jehož čisté vodě je možné zahlédnout pstruhy či raky. Žijí zde i vydry a ledňáčci říční. Na rašelinných a podmáčených loukách a na mokřadech při rybnících roste vzácná květena. V CHKO jsou tři přírodní rezervace, Velký Blaník, Malý Blaník a Podlesí, a dvě přírodní památky, Částrovické rybníky a rybník Louňov.
Velký Blaník byl osídlen již před začátkem našeho letopočtu. Žili na něm lidé tzv. halštatskolaténské kultury. Později zde bylo keltské oppidum a poté tvrz. Na jeho vrcholu stojí 30 metrů vysoká dřevěná rozhledna z roku 1941 ve tvaru husitské hlásky. Již dříve tu byla jednoduchá dřevěná rozhledna, která se ale v roce 1936 zřítila. Při optimální viditelnosti je možno jihozápadním směrem dohlédnout až na vrcholy Šumavy a na severozápadě spatřit Prahu.
Další přírodní rezervací je vrch Malý Blaník (564 m n. m.), na jehož vrcholu jsou zbytky středověkého hrádku, který byl dobyt husity roku 1420. Je zde také zřícenina poutní kaple svaté Máří Magdaleny. Uprostřed zříceniny roste obrovský smrk starý zhruba 160 let, kterému se říká Velký mnich či Farář.
Přírodní rezervace Podlesí se nachází u obce Býkovice a důvodem ochrany je mokřadní louka s řadou významných druhů rostlin a hojný výskyt obojživelníků a vzácných druhů hmyzu.
Zvláštní tajemná atmosféra Blaníku spolu s přírodními a kulturními hodnotami krajiny láká v dnešní době stále více turistů. Tomu odpovídá i rozšiřující se nabídka - kromě pěší turistiky, cykloturistiky a zimních sportů se objevují i služby v oblasti agroturistiky.