„Moje tvorba se mění. Jiná je tvorba v osmnácti, ve třiceti a v padesáti,“ shrnuje Jaroslav Pecka. Co zůstává, je abstraktnost a barevnost jeho děl, důraz na nálady. Jaroslav Pecka si zakládá na fantazii a originalitě.
Jeho původní představa o tom, jak bude malovat, byla úplně jiná. „Chtěl jsem malovat krajiny, ale nakonec jsem v Praze malířství studoval u Františka Muziky. U něj to bylo úplně něco jiného, protože on byl znalec písma a na začátku mně to nevyhovovalo, protože já jsem chtěl malovat, ale ono to nešlo. Ale za čas jsem podlehl jeho názoru a to do dneška ve mně zůstalo,“ popsal malíř.

Jaroslav Pecka o své inspiraci a technice
Jeho tvorba je řadě lidí zcela neznámá, to se nyní hodonínská galerie rozhodla změnit. „Snažíme se představovat významné osobnosti regionu. Pan Pecka sice žije dlouhou dobu v Praze, ale pochází odsud. Snažíme se zachytit jeho vývoj, tvorbu od rané po současnou. Máme tady obrazy tematické, snové, ale i několik portrétů,“ řekl ředitel Galerie výtvarných umění Hodonín Josef Fantura.
Malování je moje láska, říká malíř
V poslední době musel malování kvůli zdravotním problémům odložit. „Manželka i syn mi říkají – hele, ty už nebudeš malovat, už máš léta. Ale já jím říkám, že budu zase malovat, ale až budu mít zase trošku klidu. Nejde malovat jen tak, malování se musí promyslet,“ dodal malíř.