Teror po atentátu na Heydricha zasáhl i děti

Praha - Teror po atentátu na Heydricha stál život až pět tisíc Čechoslováků. Potomci spolupracovníků odboje a příbuzných parašutistů to ale také neměli lehké. Většinu z nich Němci odvezli do zámku Jenerálka a později do internačního tábora ve Svatobořicích, kde je vychovávali tvrdou rukou. Na chod dětského domova Jenerálka dohlíželo i gestapo, děti se zde nemohly učit ani si číst.

„Můj tatínek byl společně se svými kolegy v odboji. Mně byly necelé tři roky, když mě sebrali a odvezli maminku i tatínka. Maminka mě nechala u tatínkovy sestry, kterou požádala, aby se o mě postarala, pokud se oni dva nevrátí. Za čtrnáct dní si ale Němci přijeli i pro mě a odvezli mě do Jenerálky,“ vysvětlila dcera Vladimíra Vyhnise a Anny Vyhnisové Alena Staňková.

Podle jejích slov bylo na Jenerálce přísně zakázáno, aby si děti říkaly příjmením. „Měla nás zde na starost Němka, která byla velmi přísná. Děti se tu nesměly učit, nesměly číst. Dohlíželo zde i gestapo. Na Jenerálce jsem byla od srpna 1942 do 14. dubna 1944. Potom nás odvezli do Svatobořic, kde byl zřízen internační tábor pro lidi, kteří měli někoho v zahraničí,“ podotkla Staňková. Ve Svatobořicích už byl prý režim trochu volnější. Děti byly rozděleny na dvě skupiny, kde se mohly učit, tvrdí Staňková. Sama se tam prý naučila číst.

„Po válce jsem žila v rodině tatínkovy sestry, její syn se mi stal bratrem. Pořád se mi zdály špatné sny, že náš bývalý dům v Kaznějově obklopují Němci, že na něj chtějí zaútočit. Své rodiče jsem vůbec nepoznala. Pamatuju si jen našeho pejska, kterého jsme měli. Dnes nás z Jenerálky zbylo už jen dvaadvacet, ale pravidelně se scházíme,“ dodala Staňková.

Jenerálka je zámek (původně hospodářský dvůr) nacházející se v pražské městské části. Zároveň tvoří místní název pro celé osídlení v této lokalitě. Roku 1922 koupila Jenerálku kancelář československých legií a Podpůrného fondu legionářského, a z Jenerálky se tak stal domov legionářů-invalidů. Po atentátu na Reinharda Heydricha byla Jenerálka přeměněna na dětský domov s tvrdým režimem pro téměř 50 dětí, jejichž rodiče byli popraveni nebo skončili v koncentračních táborech. Dne 14. dubna 1944 byly tyto děti odvezeny do internačního tábora Svatobořice na jižní Moravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...