Jižní Morava - Jihomoravským zemědělcům skončily žně a poloprázdné sklady potvrzují jejich nejčernější obavy. Tak špatný rok si nikdo z nich nepamatuje. Špatnou sezónu pocítí všichni – způsobí výrazné zdražení pečiva a také masa.
Jako o katastrofě mluví o letošní sezóně jihomoravští zemědělci. Jindy plné sklady letos zejí prázdnotou. Podle údajů Agrární komory vůbec nejhůř dopadli pěstitelé obilí a řepky olejky na Znojemsku, Břeclavsku a Hodonínsku. Sklidili až o 60 procent méně úrody než v jiných letech. „Dá se očekávat, že to řada podniků nepřežije. Navíc se to může dotknout zaměstnanosti v těchto částech kraje,“ tvrdil Václav Hlaváček z Regionální agrární komory Jihomoravského kraje.
Z červených čísel se zemědělci snaží dostat, jak to jen jde – někteří například obcházejí své závazky vůči skupině Agrofert. Gigant jim poskytuje půjčky na osiva, hnojiva a další potřeby a za to zemědělce zavazuje k tomu, že od nich přednostně vykoupí jejich úrodu. Jenže za nižší cenu, než by dostali třeba v Rakousku. Řada pěstitelů proto Agrofertu prodá jen část úrody a zbytek odvozí do výkupen u sousedů. Za tunu obilí tam dostanou zhruba o 300 korun víc.
Na kameru o této praktice nikdo z oslovených zemědělců mluvit nechtěl. Podle Václava Hlaváčka to není nic nového, na výhodnější podmínky slyší zemědělci už od 90. let. „Navíc je pro ně výhoda, že je Rakousko blízko. Stejné je to se zemědělci, kteří sousedí s Německem,“ tvrdil Hlaváček.
Statistiky Agrární komory
- V rámci České republiky je poškozeno 21 procent zemědělských ploch, tedy 280 tisíc hektarů
- Na jižní Moravě je poškozeno 57 procent ploch (95 tisíc hektarů)
- Na poškozených plochách bude výnos nižší až o 40 procent, na jižní Moravě se předpokládá propad až o 60 procent (na Znojemsku, Hodonínsku a Břeclavsku ještě vyšší)
- Období od března do dubna bylo nejsušší za posledních 13 let, spadlo pouze 62 procent srážek oproti průměru
- Zemědělci očekávají snížení produkce o 1–1,5 milionu tun základních obilovin. Celkově se podle odhadů sklidí cca 5,6–6,2 milionu tun
Neúroda obilí postihla celou Evropu a vyhlídky podle agrárníků nejsou dobré. „Ceny obilí porostou dál. Už teď jsou extrémní a ještě porostou, a pokud to tak bude, tak to bude nepochybně zvyšovat tlak na ceny potravin,“ myslí si prezident Agrární komory Jan Veleba. Zdražení tak čeká nejen pečivo, ale kvůli vyšším nákladům na krmivo a slámu také maso. „Lze očekávat, že dojde ke zvýšení cen potravin zhruba o deset procent,“ řekl ředitel krajské zemědělské agentury ve Zlíně Stanislav Skála.
Pšenice, která běžně zemědělcům sahá do pasu, letos kvůli nepřízni počasí nevyrostla ani ke kolenům. Náklady na jeden hektar se pohybují okolo 20 tisíc korun, zisk ze sklizně bude ale jen přibližně pět tisíc korun. Výsledek – boj řady podniků o holé přežití a zvýšení cen potravin.
