V Mahenově divadle se Brňané baví už 130 let

Brno - Přesně před 130 lety se poprvé roztáhla opona dnešního Mahenova divadla v Brně. Na svoji dobu byla stavba technickým unikátem – šlo o první elektrifikované divadlo v Evropě. A to v době, kdy ve městě dosud nebyla zavedena elektřina, takže pro potřeby divadla musela být postavena malá elektrárna.

„Mahenovo divadlo mělo také zdokonalené protipožární zařízení, mezi hledištěm a jevištěm byla kovová opona, která se v případě požáru spustila,“ připomněl další unikát Mahenova divadla historik umění Aleš Filip. Stavitelé tak reagovali na sérii požárů velkých evropských divadel na konci 19. století. „Zdokonalena byla i klimatizace,“ dodal Filip.

Výroční oslavy 130 let divadla

V dnešní výroční den nabízí Mahenovo divadlo i speciální doprovodný program. Mezi 16. a 18. hodinou se můžete přenést do atmosféry roku 1882. Návštěvníci se mohou těšit na prohlídku divadla až ke koncovému kameni či posezení v původních sedadlech. Vystavena bude také originální Edisonova žárovka. To vše v doprovodu dobové hudby i kostýmů.

2 minuty
Historik Aleš Filip o Mahenově divadle
Zdroj: ČT24

Když v roce 1870 vyhořelo tehdejší Městské divadlo Reduta na Zelném trhu, bylo nutné postavit v Brně další kulturní stánek. V roce 1882 tak svoji oponu poprvé roztáhlo nové německé Městské divadlo Na Hradbách, dnešní Mahenovo divadlo. Plány stavby dodala proslulá vídeňská architektonická kancelář Ferdinanda Fellnera mladšího a Hermanna Helmera, kteří se specializovali na projektování divadelních budov. Na území bývalé rakousko-uherské monarchie i v okolních zemích postavili od Hamburku po Oděsu celkem 48 divadel. Stavbu v Brně provedl místní městský stavitel J. Arnold, a to velmi rychle – od započetí stavby do otevření divadla uběhlo necelých 18 měsíců. „Samotná výstavba trvala pár měsíců, ale například poslední velká rekonstrukce ze 70. let trvala 8 let,“ upřesnil Filip.

Kruhový strop hlediště dekoruje vyobrazení šesti alegorií – tragédie, tance, lyriky, komedie, zpěvu a hudby.

Budova zaujímající plochu 2 700 metrů čtverečních si vyžádala náklady 500 tisíc zlatých. Později se ale stavba začala protahovat. Pozdržení způsobilo odvážné a na svou dobu smělé rozhodnutí nahradit navržené plynové osvětlení zcela novým, v té době jen tři roky starým vynálezem T. A. Edisona – elektrickými žárovkami. Důvodem byly čerstvé neblahé zkušenosti s požáry několika divadel – na jaře 1881 vyhořelo divadlo v Nizze, v srpnu Národní divadlo v Praze, a zvláště tragické následky měl oheň v Okružním divadle ve Vídni.

Projekt elektrifikace provedl sám Edison a jeho laboratoř v New Jersey, elektroinstalaci pak pařížské a vídeňské firmy. Sám Edison navštívil Brno v roce 1911. Tehdejší Brno se sto tisíci obyvateli se tak pyšnilo prvním divadlem na evropském kontinentu vybaveným elektrickým žárovkovým osvětlením. A to ve městě, kde přitom dosud nebyla zavedena elektřina. Pouze pro potřeby divadla byla proto postavena v Offermannově, nyní Vlhké ulici, parní elektrárna. Části Edisonovy původní elektroinstalace jsou dnes vystaveny v malé expozici ve foyeru divadla, samotné divadlo je dnes národní technickou památkou.

  • Bývalá parní elektrárna v Brně autor: ČT24, zdroj: ČT24
  • Plán parní elektrárny autor: ČT24, zdroj: ČT24

V době výstavby divadla byla v Brně německá většina, pro kterou byla scéna primárně určena do roku 1918. „Později se to vyřešilo tak, že v pondělí a úterý se hrálo německy, a ostatní dny česky,“ dodal historik umění Aleš Filip. Za války se v Mahenově divadle opět hrálo v němčině, ale od roku 1945 je už pak definitivně českou scénou.

Až do výstavby nového Janáčkova divadla v roce 1965 sloužilo Mahenovo divadlo převážně opernímu souboru. Mělo v něm premiéru například šest oper Leoše Janáčka i slavný balet Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva. Činohra Národního divadla v Brně je jedním z nejstarších divadelních souborů v republice, profesionálně působí od roku 1884.

Za vestibulem je do prostoru vestavěno monumentální trojramenné schodiště. Vysoká schodištní hala mezi vestibulem a hledištěm byla u dobových tuzemských divadel výjimečná.

Dočká se jubilant nového kabátu?

Mahenovo divadlo bude už brzy potřebovat velkou rekonstrukci. První a zatím poslední generální opravou prošlo divadlo v 70. letech minulého století, tedy 90 let po jeho otevření. Město ale zatím potřebné peníze na rekonstrukci stále hledá, předběžné odhady totiž vyčíslují náklady na 700 až 800 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...