Brno - Přesně před 130 lety se poprvé roztáhla opona dnešního Mahenova divadla v Brně. Na svoji dobu byla stavba technickým unikátem – šlo o první elektrifikované divadlo v Evropě. A to v době, kdy ve městě dosud nebyla zavedena elektřina, takže pro potřeby divadla musela být postavena malá elektrárna.
„Mahenovo divadlo mělo také zdokonalené protipožární zařízení, mezi hledištěm a jevištěm byla kovová opona, která se v případě požáru spustila,“ připomněl další unikát Mahenova divadla historik umění Aleš Filip. Stavitelé tak reagovali na sérii požárů velkých evropských divadel na konci 19. století. „Zdokonalena byla i klimatizace,“ dodal Filip.
Výroční oslavy 130 let divadla
V dnešní výroční den nabízí Mahenovo divadlo i speciální doprovodný program. Mezi 16. a 18. hodinou se můžete přenést do atmosféry roku 1882. Návštěvníci se mohou těšit na prohlídku divadla až ke koncovému kameni či posezení v původních sedadlech. Vystavena bude také originální Edisonova žárovka. To vše v doprovodu dobové hudby i kostýmů.
Když v roce 1870 vyhořelo tehdejší Městské divadlo Reduta na Zelném trhu, bylo nutné postavit v Brně další kulturní stánek. V roce 1882 tak svoji oponu poprvé roztáhlo nové německé Městské divadlo Na Hradbách, dnešní Mahenovo divadlo. Plány stavby dodala proslulá vídeňská architektonická kancelář Ferdinanda Fellnera mladšího a Hermanna Helmera, kteří se specializovali na projektování divadelních budov. Na území bývalé rakousko-uherské monarchie i v okolních zemích postavili od Hamburku po Oděsu celkem 48 divadel. Stavbu v Brně provedl místní městský stavitel J. Arnold, a to velmi rychle – od započetí stavby do otevření divadla uběhlo necelých 18 měsíců. „Samotná výstavba trvala pár měsíců, ale například poslední velká rekonstrukce ze 70. let trvala 8 let,“ upřesnil Filip.
Kruhový strop hlediště dekoruje vyobrazení šesti alegorií – tragédie, tance, lyriky, komedie, zpěvu a hudby.
Budova zaujímající plochu 2 700 metrů čtverečních si vyžádala náklady 500 tisíc zlatých. Později se ale stavba začala protahovat. Pozdržení způsobilo odvážné a na svou dobu smělé rozhodnutí nahradit navržené plynové osvětlení zcela novým, v té době jen tři roky starým vynálezem T. A. Edisona – elektrickými žárovkami. Důvodem byly čerstvé neblahé zkušenosti s požáry několika divadel – na jaře 1881 vyhořelo divadlo v Nizze, v srpnu Národní divadlo v Praze, a zvláště tragické následky měl oheň v Okružním divadle ve Vídni.
Projekt elektrifikace provedl sám Edison a jeho laboratoř v New Jersey, elektroinstalaci pak pařížské a vídeňské firmy. Sám Edison navštívil Brno v roce 1911. Tehdejší Brno se sto tisíci obyvateli se tak pyšnilo prvním divadlem na evropském kontinentu vybaveným elektrickým žárovkovým osvětlením. A to ve městě, kde přitom dosud nebyla zavedena elektřina. Pouze pro potřeby divadla byla proto postavena v Offermannově, nyní Vlhké ulici, parní elektrárna. Části Edisonovy původní elektroinstalace jsou dnes vystaveny v malé expozici ve foyeru divadla, samotné divadlo je dnes národní technickou památkou.
- Bývalá parní elektrárna v Brně autor: ČT24, zdroj: ČT24
- Plán parní elektrárny autor: ČT24, zdroj: ČT24
V době výstavby divadla byla v Brně německá většina, pro kterou byla scéna primárně určena do roku 1918. „Později se to vyřešilo tak, že v pondělí a úterý se hrálo německy, a ostatní dny česky,“ dodal historik umění Aleš Filip. Za války se v Mahenově divadle opět hrálo v němčině, ale od roku 1945 je už pak definitivně českou scénou.
Až do výstavby nového Janáčkova divadla v roce 1965 sloužilo Mahenovo divadlo převážně opernímu souboru. Mělo v něm premiéru například šest oper Leoše Janáčka i slavný balet Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva. Činohra Národního divadla v Brně je jedním z nejstarších divadelních souborů v republice, profesionálně působí od roku 1884.
Za vestibulem je do prostoru vestavěno monumentální trojramenné schodiště. Vysoká schodištní hala mezi vestibulem a hledištěm byla u dobových tuzemských divadel výjimečná.
Dočká se jubilant nového kabátu?
Mahenovo divadlo bude už brzy potřebovat velkou rekonstrukci. První a zatím poslední generální opravou prošlo divadlo v 70. letech minulého století, tedy 90 let po jeho otevření. Město ale zatím potřebné peníze na rekonstrukci stále hledá, předběžné odhady totiž vyčíslují náklady na 700 až 800 milionů korun.
