Frenštát pod Radhoštěm - 110 let od narození Záviše Kalandry - levicového intelektuála popraveného v roce 1950 komunisty v procesu s Miladou Horákovou si připomíná jeho rodný Frenštát pod Radhoštěm. Jméno Záviše Kalandry ponese pamětní deska, kterou v sobotu odhalí na budově základní školy na ulici Tyršova.
Frenštát si připomíná 110 let narození Záviše Kalandry
Původně přesvědčený komunista, nakonec uměle vytvořený nepřítel komunistické diktatury. Rodák z Frenštátu Záviš Kalandra řídil Rudé právo, ve 30. letech ale odmítl stalinské čistky v Sovětském svazu. Komunisté jej ze strany vyloučili, konečný účet mu ale vystavili až proce 1948. „Hlavním proviněním Záviše Kalandry bylo samostatné a kritické myšlení a to se ve straně přísně zakazuje a trestá,“ myslí si předseda Muzejní a vlastivědné společnosti Frenštát p. R. Drahomír Strnadel.
Dušan Kalandra si na svého strýce ještě pamatuje. Když se po válce vrátil z koncentračního tábora, kam jej uvrhli nacisté, vážil stejně jako jeho tehdy jedenáctiletý synovec. Dříve uznávaný levicový intelektuál, novinář a spisovatel dlouho nesehnal práci. Jeho zatčení a soud rodina hluboce prožívala. „To byl úplně jiný člověk, zlomený chemií, násilím, nedovedu si to představit, protože v koncentráku jej nezlomili,“ vzpomíná synovec Záviše Kalandry.
Záviše Kalandru odsoudili v zinscenovaném procesu s Miladou Horákovou k trestu smrti za údajnou špionáž a rozvracení socialistického zřízení. Popravili jej 27. června 1950 v pankrácké věznici. Jeho rodný dům komunisté v 70. letech zbourali. Na jeho místě vyrostlo socialistické nákupní středisko. Pamětní deska tak bude viset na budově bývalého soudu, nyní základní školy na ulici Tyršova. Kameník Pavel Šoulák ji vyrobil pouze za cenu materiálu. Odhalení pamětní desky se uskuteční symbolicky v den boje studentů za svobodu v sobotu v 15 hodin.
Reportáž Michala Poláška (zdroj: ČT24)