Televizní štáb České televize Brno byl jediným z médií, který měl možnost natáčet s trnavským arcibiskupem Róbertem Bezákem i po jeho nečekaném odvolání 2. července letošního roku. „Velmi si této exkluzivity vážíme, ale ne pro ni samu, ale jsme si vědomi, že v nelehkých chvílích to byla ze strany pana arcibiskupa obrovská důvěra,“ říká režisér filmu Arcibiskup s lidskou tváří, který Česká televize premiérově uvede 16. prosince na ČT 2. Autorem dokumentu je režisér Petr Minařík.
Lidé jako Róbert Bezák jsou podle autora dokumentu nadějí pro budoucnost
Jak vznikl nápad točit o trnavském arcibiskupu Bezákovi?
Úplnou náhodou se mi dostal do ruky přepis rozhovoru debaty z rockového festivalu Pohoda s českým světícím biskupem Malým a trnavským arcibiskupem, který vedl šéfredaktor slovenského týdeníku Týždeň Štefan Hríb. Nemůžu říct, že mne rozhovor zaujal. Byl jsem fascinován, že uvnitř hierarchie církve, na téměř nejvyšší pozici, je člověk, který mluví normálním jazykem. Aplauduje mu i narvaný stan, který přijel na rockové hvězdy. Mluvil jasně, srozumitelně, teologicky správně. Avšak bez jakéhosi podivného staromilského patosu, který je někdy tak příznačný pro některé funkcionáře, jedno jestli církve nebo politiky. Jeho slova zkrátka měla obsah.
Během natáčení došlo k nečekanému zvratu. S tím jste asi nepočítali.
Ano, velmi nečekanému. Nikdy předtím se to na Slovensku, ale ani v Česku nestalo. Arcibiskup Bezák byl odvolán papežem Benediktem XVI., přesněji mu byl odňatý jeho úřad. Stále jsme pátrali po důvodech, proč se to stalo, jaké jsou důvody. Odpovědi jsme nedostali nejen my, ale ani slovenští věřící.
Proč byl tedy arcibiskup Bezák odvolán?
To nevím, neví to ani on, ale téměř ani nikdo na Slovensku, možná kromě strůjců toho odvolání. Množí se různé dohady. Jednou z možností je, že za vším stojí velmi kontroverzní postava Bezákova předchůdce – Ján Sokol, což je muž spojovaný se spoluprací s StB, nekalým financováním. Byl to velký zastánce prezidenta Slovenského štátu Jozefa Tisa. Existují i domněnky, že v pozadí jsou finanční toky napojené až na zdroje ve Vatikánu, které rozbitím starých vazeb arcibiskup Bezák omezil. Ale přesně nikdo neví. Oficiální místa doporučují: poslouchat, podrobit se a modlit se. To je na tom všem nejhorší. Kdyby tu byl skutečný důkaz, reálné důvody, ale slovenští biskupové mlčí a Vatikán opakuje fráze o „obnovení kolegiality slovenských biskupů“.
Po odvolání arcibiskupa Bezáka z úřadu jste s ním nadále točili?
Ano, mohli jsme jako jediné médium natáčet i po odvolání. Jsme za to vděční, i když samotná kauza odvolání není ve filmu dominantní. Dokument je především portrétem mimořádné osobnosti Róberta Bezáka. Odvolání samotné a reakce, tedy spíš mlčení slovenských biskupů a lidí, kteří ho před pár měsíci poplácávali po rameni, jsou bohužel jen příklady typicky nízkého lidského chování, jež jsou vlastně docela nudné. Ani bychom se tomu nevěnovali, kdyby to nebylo důležité pro srozumitelnost filmu.
Porozumí český divák slovenským reáliím?
Ano, příběh člověka je univerzální. Chtěli jsme představit mimořádnou osobnost církevního života. Člověka, o kterém vás nenapadne, že by vůbec mohl zastávat nějakou vysokou funkci, protože je na to příliš čestný, kvalitní a opravdový, ale zázraky se občas dějí. Jak se ale ukázalo, tak netrvají nějak zvlášť dlouhou. Okolí reaguje rychle. Bylo by mi ctí, kdyby tento film alespoň částečně ukázal, že arcibiskup Bezák je nejen neprávem osočován, aniž by bylo řečeno z čeho, ale že takových Bezáků bychom potřebovali v církvi i mimo ni mnohem více. Lidé jako on jsou naděje pro budoucnost.
Petr Minařík
Je šéfredaktorem kulturní revue RozRazil a hlavním dramaturgem středoevropského literárního festivalu Měsíc autorského čtení. Volně spolupracuje s Tvůrčími producentskými skupinami ČT se sídlem v Brně. V Redakci zpravodajství ČT Brno pracuje jako externí editor. Producentsky se podílel na výrobě cyklů pro ČT: Česko jedna báseň a Čtenářský deník. V roli koproducenta pak stojí za projektem Evropa jedna báseň, který pohledem českých a slovenských dokumentaristů představil 27 básníků z 27 zemí Evropské unie. Společně s kolegou Pavlem Řehoříkem produkoval dokumentární filmy Pupek nebe (režie Radim Procházka) a Král nic nedělá (režie Jan Gogola ml.).
Vydáno pod