Ostrava - Tání sněhu v kombinaci s deštěm zvedá hladiny řek v Moravskoslezském kraji. Největší nárůsty zaznamenávají vodohospodáři na tocích, které svádějí vodu z Beskyd. Mají se lidé obávat povodní? Podrobnosti zjišťoval redaktor ČT Michal Polášek.
Hladiny řek se zvedají, povodně zatím nehrozí
Množství tajícího sněhu a hlavně vývoj teplot nejsou podle vodohospodářů důvodem ke zvláštním obavám. Matematické modely, které odborníci z Povodí Odry minulý týden sestavili, sice předpovídají dosažení až druhého povodňového stupně na Odře v Ostravě. Jenže tento výpočet předpokládal, že teploty ve dne vystoupají až k patnácti stupňům celsia a v noci klesnou k sedmi. Realita je ale jiná, rtuť teploměru v místech vysoké sněhové pokrývky klesá pravidelně v noci až pod bod mrazu, takže sníh zdaleka netaje tak, jak pesimistické propočty ukazují.
Hladiny větších řek opisují mírně stoupající spirálu, během dne při tání narostou a v noci zase o něco klesnou. Největší nárůst zaznamenala čidla na Odře v Bartošovicích, od neděle zhruba o metr, nikde ale dosud řeky nepřekročily první povodňový stupeň.
Hladiny vodních nádrží v Beskydech se drží na stabilních hodnotách, vodohospodáři je stále preventivně odpouštějí. Nádrže Šance a Morávka jsou zaplněny zhruba z poloviny své kapacity. A podobná situace na řekách a přehradách panuje také v Olomouckém kraji a na Vsetínsku.
K 8. dubnu leželo podle odhadů ČHMÚ na území České republiky 1,58 miliardy metrů krychlových sněhu, což v přepočtu představuje asi 20 litrů vody na jeden metr čtverečný. Nejvyšší sněhová pokrývka je na hřebenech Beskyd, Krkonoš, Šumavy a Jeseníků, a to od 90 do 150 centimetrů. Nejvíc sněhu leží v Moravskoslezském, Jihočeském a Olomouckém kraji.
Od minulého týdne odtála pětina sněhu, na tuto roční dobu je ho ale stále nadprůměrné množství.