Stali se záminkou pro vyhlazení Lidic, zatímco nasazovali své životy

Praha - Josef Horák a Josef Stříbrný se narodili v Lidicích a jako stateční letci pět let bojovali v řadách britského královského letectva proti nacistickému nepříteli. Právě kvůli nim padl pokyn k vypálení Lidic. Co prožívali právě tito muži, když se dozvěděli o tragédii Lidic? A hlavně – proč po válce nemohli a hlavně nesměli v nových Lidicích žít? Nezodpovězené otázky kolem dvou lidických letců se snažil odhalit reportér Stanislav Motl v cyklu ČT Stopy, fakta, tajemství.

Josef Horák a Josef Stříbrný byli nejenom krajany z Lidic, ale také dobrými kamarády. Po středoškolských studiích odešli oba do Hranic na Moravě studovat Vojenskou akademii. „Patřili koncem první republiky k té nejmladší generaci profesionálního důstojnického sboru československé armády. Krátce před Mnichovem byli vyřazeni v hodnostech mladých poručíků. Zatímco ovšem Stříbrný směroval k pozemním zbraním, tak Josef Horák směřoval k letectvu,“ uvedl historik z Historického ústavu Armády České republiky Jiří Rajlich.

Přes Libanon do Británie

Po příchodu nacistů byli Josef Horák a Josef Stříbrný z armády propuštěni. Pracovali pak jako úředníci v Praze a hledali možnosti, jak se dostat za hranice. To se jim nakonec podařilo těsně po Štědrém dnu roku 1939. Z Wilsonova nádraží potom vlakem odcestovali do Uherského Brodu. Přešli slovenské hranice a putovali dva měsíce neuvěřitelně strastiplnou cestou přes Košice, Budapešť, Jugoslávii, Střední východ a odtud lodí do Francie.

Mapa cesty Horáka a Stříbrného do Francie
Zdroj: ČT24

Těsně předtím, než 25. června 1940 Francie kapitulovala, se Horák a Stříbrný na poslední chvíli přesunuli do Velké Británie. Stříbrný pak působil u československé samostatné brigády. Josef Horák byl přidělen k 311. československé Bombardovací peruti. Vycvičený navigátor se bez reptání stal palubním střelcem, kterých tehdy byl nedostatek. „Přežil celkem 34 nočních bombardovacích útoků na Německo a okupovaná území a tím, že to přežil a vlastně se dožil konce takzvané operační túry, byl vybrán do pilotního výcviku,“ dodal Rajlich.

Horák se zde seznámil se svou budoucí manželkou Winifred. Svatba se uskutečnila 6. prosince 1941. Záhy se dramaticky naplňuje osud Lidic. Jak už se dnes ví, záminkou pro vyhlazení této obce se stala skutečnost, že právě Josef Horák a Josef Stříbrný byli příslušníky naší zahraniční armády. Oba se tu hroznou zprávu dozvěděli z vysílání BBC.

Po válce se Josef Horák a Josef Stříbrný do Československa vrátili. Zde si s definitivní platností uvědomili, že všichni členové jejich rodin byli ještě před vypálením Lidic odvlečeni a zakrátko postříleni. Přežila pouze sestra Josefa Horáka Anna jen proto, že byla tehdy v devátém měsíci těhotenství. Nacisté ji sice nechali porodit, nicméně později ji malou dcerku odebrali.

Pro ty, kteří přežili Lidice, byli letci vrahy

S Josefem Horákem přijela také manželka Win. Rovněž i jejich dva synové Václav a Josef, kteří se narodili ještě ve Velké Británii. Josef Horák prý ještě v Anglii doufal, že skutečnost přece jen nebude tak hrozivá. V Československu ale cítil, že ho lidé nepřijali, protože byl pro ně vrahem.

Josef Horák i Josef Stříbrný absolvovali vysokou školu válečnou a byli přiděleni na hlavní štáb první oddělní v Praze. Hned po únoru 1948 byli odsud odstraněni na méně důležitá místa. Stříbrný byl v březnu 1948 odeslán k vojenské letecké akademii do Hradce Králové a Horák k leteckému učilišti do Olomouce.

Josef Horák pochopil, že ve své zemi zůstat nemůže. Nejprve však poslal do Anglie manželku a oba syny. Poté odešel sám 12. dubna 1948 do exilu opět stejnou cestou přes Jugoslávii jako na přelomu let 1939–1940. V Británii se vrátil zpět k letectvu, nicméně na mnohem nižší funkci. Během cvičného letu v lednu v roce 1949 narazil do stromu a následně zemřel v nemocnici.

Josef Stříbrný byl zatím obviněn z protistátních výroků, z rozvracení republiky a z napadení veřejného činitele, protože měl potyčku s příslušníkem SNB. Z vězení se vrátil v únoru 1949. Poté si vzal svoji snoubenku Radku. Manželé Stříbrní, kterým se postupně narodily dvě děti, se museli přestěhovat do Písku. Někdejší špičkový navigátor a důstojník generálního štábu skončil jako natěrač v továrně. Ze zoufalství začal pít a rozpadlo se mu manželství. Josef Stříbrný následně onemocněl rakovinou plic a zemřel v Písku v roce 1976.

Josef Horák
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...