Obec Hoštice nese svůj název údajně podle jména Hošt či Hošek. Tzv. hosté byli lidé, kteří obdělávali cizí půdu. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1445 v souvislosti s kostelem sv. Jana Křtitele, jehož fara zanikla za třicetileté války. Kostel s pozdně gotickým jádrem je dnes jednou z kulturních památek obce. V roce 1817 stihl Hoštice požár, který spálil významnou část zástavby.
Sousední obec Heroltice byla pojmenována po funkci herolda, což byl hlasatel, který u dvora vedl různé obřady, vyznal se v erbovních zvyklostech a vyhlašoval mír, nebo válku. Historie Heroltic je pravděpodobně trochu starší, protože se dochoval dokument z roku 1349, který potvrzuje vůči obci vlastnické právo Jana a Dětřicha z Komorova.
Mezi významné rodáky obce Hoštice-Heroltice patří herec Pavel Zedníček.
Obě obce se spojily až v roce 1942, aby společně hospodařily na okolních polích. O deset let později zde vzniklo JZD, které položilo základ dnešní atrakci Hoštic-Heroltic - zemědělskému muzeu. „Vystavují se tam staré stroje, které se dřív používaly na obdělávání půdy,“ zve k prohlídce Hana Benešová.
Ve dvou halách bývalého kravína jsou k vidění například historické mlátičky. Celkem je tu na tisíc exponátů, z nichž velká část je funkční. Původně soukromá sbírka pro zajímavost se od poloviny osmdesátých let značně rozrostla. Zemědělské obchodní družstvo Haná ji nejprve prezentovalo svým obchodním partnerům, před dvěma lety se ale stalo organizovaným muzeem pro veřejnost.
„Stáli jsme před rozhodnutím: buď to zůstane uzavřené úplně, nebo se to rozjede do podoby vyloženě pro veřejnost. K tomu nám napomáhá spolupráce s muzeem Vyškovska,“ pochvaluje si Jiří Cupák, který se podílí na provozu muzea. O zemědělské expozici v Hošticích-Herolticích vědí většinou lidé z okolí. Loni jej ale navštívily téměř dva tisíce návštěvníků.