Kdo jsou lidé Hlučínska? Nová expozice přibližuje specifický region

Hlučín - Muzeum Hlučínska otevře v sobotu novou stálou expozici, která se věnuje historii tohoto specifického regionu mezi Ostravou a Opavou, který patřil v minulosti střídavě k Česku a Německu.

Nové výstavní prostory muzeum vybudovalo za téměř devět milionů korun v hospodářském křídle hlučínského zámku. Expozice s názvem Kdo jsou lidé na Hlučínsku chce vlastně poprvé přinést celistvý pohled na komplikované dějiny tohoto území.

„Výstavu jsme přitom postavili především na osudech lidí a jejich příbězích. Chceme ukázat, čím vším si tady lidé museli projít,“ uvedl ředitel muzea Metoděj Chrástecký. Dodal, že muzeum o takové expozici uvažovalo řadu let, roky však trval sběr exponátů, materiálů i dokumentace, ale také shánění peněz. Plán, do kterého se aktivně zapojila také Společnost přátel Muzea Hlučínska v čele s Jiřím Siostrzonkem, se podařilo uskutečnit i díky evropské dotaci z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko.

2 minuty
Reportáž Venduly Horníkové
Zdroj: ČT24

Vedle klasických tabulí a vitrín s dokumenty a jinými exponáty muzeum vytvořilo také elektronický archiv a badatelnu. Součástí expozice, která využívá multimediální a interaktivní prvky, je i několik dokumentárních filmů. Scénáristou expozice je scénograf a šéf výpravy Národního divadla moravskoslezského David Bazika.

Hlučínsko leží mezi Ostravou a Opavou, na severu je vymezeno hranicí s Polskem, na jihu a západě řekou Opavou, na východě Odrou. Vládcové si s tímto územím několikrát pohráli. Marie Terezie se Hlučínska vzdala na základě vratislavského míru v roce 1742. Na dalších 178 let připadlo Prusku, později Německu. Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 prezident T. G. Masaryk úspěšně usiloval o připojení Hlučínska k novému státu. Roku 1938 bylo ale opět přičleněno k Německu. Asi dvanáct tisíc mužů muselo narukovat do německé armády a bojovat za Hitlera. Po 2. světové válce se opět hranice změnily a lidé z Hlučínska měli problémy zase s Čechy. Odsunuto do Německa jich bylo nakonec jen pět procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...