Kontroverzní i užitečné: Nové Mlýny slouží už čtvrt století

Státní plán s cílem ochrany před povodněmi, vytvoření zásob vody a úpravy vodního režimu kvůli zemědělství byl přijat v roce 1954. Jeho klíčovou součástí byla nádrž, která měla vyrovnat odtoky na Dyji – tedy vodní dílo Nové Mlýny. Nejprve se počítalo se zaplavením pěti tisíc hektarů, později se začalo počítat s rozdělením díla dvěma hrázemi na tři nádrže. Plány na rozsáhlou stavbu pak urychlily záplavy v roce 1956 a především velká povodeň v roce 1965.

Co vše se skrývá pod hladinou Novomlýnských nádrží? Po osudu diskutovaného vodního díla pátral i jeden díl z cyklu Zatopené osudy. K vidění je v iVysílání České televize. 

V 70. letech začal vznikat systém nádrží, které měly velké vodě zabránit. I přes protesty ekologů a lidí z vesnic, které měly zmizet pod hladinou, byly nádrže postaveny. Pohltily víc než tisíc hektarů lužních lesů, 28 kilometrů řeky Dyje a celou řadu rybníků a říček. Pod vodou zmizelo také několik obcí, z vesnice Mušov dodnes zbyl jen kostel svatého Linharta, který se z prostřední nádrže tyčí nad hladinu na malém ostrůvku.

Kostel patřil k vesnici o 150 domech. Jejich obyvatele vláda v 70. letech vystěhovala do nedalekých Pasohlávek. Jedním z nich byl Václav Čermák, kterému u Nových Mlýnů zbyl ještě vinný sklep. „Svolali celou dědinu a rozdělili nás na dvě etapy, jedna bude stavět o rok spíš, druhá potom. A nikdo se s námi dál nebavil,“ vzpomínal rodák z Mušova Václav Čermák.

Oblast pod Pálavou dříve trpěla střídáním sucha a záplav. O úpravách Dyje se přitom jednalo už v roce 1712 – řeka se měla zabezpečit od Znojma až po ústí do Moravy. Obyvatelé Moravy a Dolních Rakous ale o století později upřednostnili pouze úpravu daleko menšího úseku Dyje – mezi Jaroslavicemi a Novým Přerovem. Ta byla provedena mezi lety 1828 a 1831. Od roku 1911 do roku 1933 se pak Dyje upravovala kvůli ochraně Břeclavi, tehdy se také upravil dolní tok Svratky a fungovat začala Vranovská přehrada.

První, nejmenší nádrž, tzv. horní nebo Mušovská, funguje už od roku 1978. V 80. letech byla zprovozněna i střední, Věstonická nádrž, a v roce 1989 dolní, Novomlýnská nádrž. Celé vodní dílo se jmenuje podle obce Nové Mlýny, která leží pod poslední hrází dolní nádrže. Po hrázi mezi horní a prostřední nádrží také vede mezinárodní silnice, která spojuje Brno s Mikulovem a Rakouskem. Kaskáda tří přehrad je dlouhá 32 kilometrů.

I přes kontroverze se za čtvrt století provozu nádrží ukázalo, že před velkou vodou skutečně ochrání. V roce 1997 zabránily tomu, aby se nejničivější povodně v historii dostaly až na Břeclavsko. „Nové Mlýny vznikly ze dvou hlavních důvodů. Jednak, aby zajistily závlahu zemědělské půdy o rozloze asi 45 tisíc hektarů, a také proto, aby transformovaly průtoky v řece Dyji. Tedy když je hodně vody, aby snižovaly průtoky,“ řekla mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková. Podobně nádrže zafungovaly i při povodních v letech 2002 a 2010. Dnes si dílo vodohospodáři cení díky stabilizaci vodních poměrů, spokojení jsou i rybáři. Turisté si často stěžují na špatnou kvalitu vody a málo místa na rekreaci.

Horní nádrž má rozlohu 528 hektarů a maximální hloubku 4,3 metru. Slouží rekreačním účelům – právě na jejích březích stojí u Pasohlávek oblíbený aqualand Moravia. Oproti tomu na střední nádrži jsou vodní sporty a rekreace úplně zakázané – je totiž rezervací pro hnízdící ptáky. Má rozlohu 1031 hektarů a hloubku 5,3 metru. Od roku 2005 je také jako ptačí oblast součástí soustavy Natura 2000. Dolní nádrž má rozlohu 1668 hektarů – po Lipně a Orlíku je to třetí největší přehrada v Česku. Její hloubka je 7,3 metru a z celé trojice je vodohospodářsky nejvýznamnější. Právě tahle nádrž zadržuje povodňové vlny a vyrábí se na ní i elektřina. Na dolní nádrži se smí sportovat i rybařit.

Proti nádržím dodnes brojí ekologové. Ti by je chtěli úplně vypustit nebo aspoň snížit jejich hladinu. „Zmizela spousta jedinečností a náhradou za to je vodní poušť. Úspěšnost hnízdění ptáků na střední nádrži, což je rezervace, je proto mizerná. Ani druhová skladba není taková, jako byla dřív, než se přistoupilo ke stavbě,“ myslí si zoolog z Moravského zemského muzea Miroslav Šebela.

Naopak hygienici by hladinu nejradši ještě zvýšili. Větší hloubka by totiž znamenala, že se voda méně prohřeje a díky tomu by v nádržích v létě rostlo méně sinic a řas.