Vědci shromáždili data, která se týkají úmrtí mladých a zdánlivě zdravých sportovců, za dvacet let. Nepodařilo se jim v nich najít žádný důkaz, který by ukazoval, že covid nebo očkování proti němu nějak zvýšily počet těchto tragických událostí.
Častou konspirační teorií je, že očkování proti covidu vede k úmrtím mladých, jinak zdravých lidí, zejména vrcholových sportovců. Nic takového ale nepotvrdila žádná demografická data – u mladých lidí nedošlo po vakcínách k žádnému skokovému nárůstu úmrtnosti. Ale vyvrátit tyto pověry o sportovcích bylo složitější.
Informace o úmrtích mladých a zdánlivě zdravých sportovců se v médiích objevují často. Příčinou těchto úmrtí bývá „akutní srdeční selhání“ označované zkratkou ASS. Některým lidem se zdá, že od covidové pandemie a očkování je těchto případů víc než kdy dříve. Ovšem podle nové studie, kterou vypracoval tým lékařských statistiků z Oregonské státní univerzity, tomu tak není.
Po analýze zachycující data za posledních dvacet let se ukázalo, že očkování na počet úmrtí mezi mladými americkými sportovci nehrálo vůbec žádnou roli. Naopak, počet úmrtí se mezi touto skupinou celou dobu snižuje.
Autoři se věnovali úmrtím sportovců, kteří jsou členy americké National Collegiate Athletic Association, což je organizace sdružující vysokoškolské sportovce v USA.
Sledovali období od 1. července 2002 do 30. června 2022. Úmrtí sportovců přitom vědci vyhledávali ve čtyřech nezávislých databázích, díky tomu získali kompletní přehled a neměla by jim tak žádná událost uniknout. Všechny pitevní zprávy a lékařské anamnézy zemřelých pak navíc přezkoumala skupina odborníků.
Rizika se liší
Výsledky ukazují, že riziko náhlého úmrtí je vyšší u mužů než u žen a u Afroameričanů spíš než u bělochů. Nejčastěji se ASS objevovalo u basketbalistů v nejvyšší vysokoškolské soutěži. Autoři analýzy ale nejsou schopni říct, co zde má větší vliv – právě univerzitní basketbal je totiž v USA spojený s nadprůměrným množstvím černošských hráčů.
Za celou analyzovanou dobu se výskyt ASS postupně snižoval, počty úmrtí z jiné příčiny než poruchy srdce zůstaly stejné. Vědci zároveň došli k závěru, že prodělání covidu-19 nemělo na počet úmrtí žádný vliv. Ani jedno náhlé srdeční selhání nebylo spojené s covidem. Jedno souviselo s myokarditidou, což je zánětlivé poškození srdečního svalu spojené s virovými nemocemi. V tomto případě ale pitevní komise konstatovala, že příčinou úmrtí bylo jiné vážnější srdeční poškození, které předcházelo očkování.
A protože se počet těchto případů od doby, co se začalo očkovat, nijak nezvýšil, ale naopak poklesl, není možné, aby se dala tato úmrtí s vakcínou spojovat. Pokud by měly vakcíny nějaký vliv, muselo by případů být více. Není to ale jediný důkaz.
Další americká práce sledovala to, jak moc o úmrtích mladých sportovců informovalo v médiích. Její autoři zjistilo, že ani média neinformovala o těchto tragédiích více než v minilosti - jen si tohoto fenoménu zřejmě lidé začali více všímat.
A konečně ke stejnému závěru dospěla například také indická studie, která se věnovala fenoménu náhlých a nečekaných úmrtí. Také ona nenašla žádnou souvislost s očkováním proti covidu - mezi příčiny uvádí jako nejčastější rodinné anamnézy, alkoholimus a také důsledky hospitalizace s covidem.
Mnoho dalších důkazů přinesl také článek agentury Reuters.
