Virus ptačí chřipky pronikl k Antarktidě. Může zdecimovat tučňáky

Britští vědci objevili virus ptačí chřipky u ptáků u pobřeží Antarktidy, kde se dosud nevyskytovala. Nález už potvrdily i laboratoře a ve vědecké komunitě panují obavy, že by ptačí chřipka mohla představovat zásadní hrozbu pro tučňáky, kteří žijí jen na Antarktidě, a nemají proto protilátky vůči nemocem z jiných částí světa.

Virus se podařilo najít v populaci mrchožravého ptáka chaluhy subantarktické na Ptačím ostrově, který je součástí britského zámořského území Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy. Tito stěhovaví ptáci jej s sebou podle vědců pravděpodobně přinesli z Jižní Ameriky, kde je ptačí chřipka velmi rozšířená a jen v Chile a Peru již zabila odhadem půl milionu mořských ptáků a navíc i dvacet tisíc lachtanů, na něž se přenesla.

Ptačí ostrov sice není součástí pevninské Antarktidy, ale leží  pouhých 1700 kilometrů východně od jižního cípu Jižní Ameriky a od Antarktidy je vzdálený jen 1400 kilometrů. Vědci virus ptačí chřipky našli v těle uhynulých ptáků, k testování je přivedla neobjasněná úmrtnost ptáků, napsali ve zprávě o svém zkoumání na stránkách britského ústavu pro výzkum Antarktidy (BAS).

Po potvrzení nálezu vědci „pozastavili většinu terénních prací zahrnujících manipulaci se zvířaty“. „Nadále pokračují opatření biologické bezpečnosti, včetně zvýšeného čištění oděvů a polního vybavení a pozorování oblastí s vysokou hustotou volně žijících zvířat,“ poznamenali vědci z BAS. Dodali, že na ostrově dlouhodobě pozorují několik druhů albatrosů a tučňáků a Ptačí ostrov patří k nejpodrobněji sledovaným oblastem, což přispěje k mapování změn.

Šíření ptačí chřipky by mohlo vést ke „katastrofálnímu selhání rozmnožování“ v regionu, což by mělo „devastující dopad na mnoho druhů volně žijících živočichů“, varovala Meagan Dewarová, předsedkyně Antarctic Wildlife Health Network, která byla hlavní autorkou zprávy BAS.

Odbornice na ptačí chřipku Michelle Willeová v reakci na nález viru mluví o „zdrcující zprávě“. Problém je v tom, že chaluhy s tučňáky často interagují (například loví jejich mláďata), takže je mohou snadno nakazit.

Recept na katastrofu

Pokud se nemoc na nejjižnějším kontinentu opravdu rozšíří, může mít podle nedávné zprávy mezinárodního vědeckého týmu velmi dramatický dopad. Tamní podmínky totiž nahrávají tomu, že by na Antarktidě tato nemoc mohla nabrat extrémně smrtící podobu.

Antarktida není ani zdaleka tak prázdný kontinent, jak by se mohlo zdát. Na pevnině a okolních ostrovech hnízdí možná až sto milionů ptáků a žije bezpočet mořských savců. Řada z nich se s nepříznivými podmínkami pro život vypořádala evolučně tak, že žije v obrovských koloniích. To jim pomáhá lépe odolávat chladu a větru, ale také je to ideální prostor pro přenos nakažlivých nemocí, jako je právě ptačí chřipka H5N1.

Právě v těchto koloniích, kde žijí zvířata těsně vedle sebe, se viry mohou nejsnadněji přenášet. Suchý a chladný vzduch na Antarktidě je navíc velmi vhodný pro šíření respiračních virů – stejné podmínky panují i u nás v době, kdy vrcholí chřipková sezona.

„Vypadá to jako recept na katastrofu,“ komentoval výsledky zprávy pro The New York Times ekolog Ralph Vanstreels, který se na studii podílel. „Mohli bychom se dočkat velmi vysokého počtu mrtvých,“ varoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
před 15 hhodinami

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
před 21 hhodinami

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizovánovčera v 00:04‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Vědci objevili obřího pravěkého ptáka, který obýval stejnou jeskyni jako hobiti

Objev několika kostí v jeskyni na ostrově Flores vyvolal nadšení až po jejich důkladnějším prozkoumání. Vědci totiž zjistili, že drží v rukou pozůstatky doposud neznámého tvora, který rozměry zásadně překonával jeho moderní příbuzné.
14. 11. 2026‌‌

SpaceX vyslala Starship na další testovací let. Nosná raketa při návratu explodovala

Společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska v pátek vyslala z Texasu na patnáctý testovací let kosmickou loď Starship. Cílem mise je poprvé dopravit loď na oběžnou dráhu Země a následně ji vrátit na místo startu. První část raketového systému, nosný stupeň Super Heavy, však při pokusu o návrat explodovala nad Mexickým zálivem. Samotná loď Starship se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a její návrat se očekává v sobotu, informovala agentura Reuters.
14. 11. 2026‌‌

Brněnští mikroroboti mají zachytávat mikroplasty z ženských pohlavních orgánů

Na první pohled vypadají jako obyčejný prášek, v lidském těle na sebe ale dokáží navázat mikroplasty. Tak mají fungovat speciální magnetičtí mikroroboti, které vyvinuli vědci z CEITEC VUT v Brně. Chtějí je využít k odstranění mikroplastů z ženských reprodukčních orgánů. První testy v simulovaném vaginálním prostředí ukázaly, že dokáží odstranit až polovinu přítomných mikroplastů.
13. 11. 2026‌‌

Tisícileté deště, povodně, stavy nouze. El Niño ukazuje v Americe svou extrémní podobu

Amerika v těchto týdnech zažívá projevy extrémní podoby klimatického jevu El Niño. Patrné to je především v případě prudkých dešťů, které tamní lidé nikdy nezažili.
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.