Satelitní snímky ukazují rozsah sucha v Amazonii. V korytě řeky projede motorka

Kvůli nebývalému suchu v brazilské části Amazonie klesla hladina řeky Río Negro, jednoho z přítoků Amazonky, tak nízko, že lodě v přístavu v Manaus zůstaly stát na říčním dně. Nedostatek vody do značné míry způsobený jevem El Niño narušuje říční dopravu, na níž závisí stovky tisíc lidí v okolních vesnicích, a ohrožuje také pralesní ekosystémy.

V přístavu v Manausu, blízko místa, kde se Río Negro vlévá do Amazonky, dosáhla hladina vody svého minima za dobu 121 let měření. Její výška činí 13,59 metru, čímž bylo překonáno dosavadní minimum z roku 2010, kdy hladina klesla na 13,63 metru.

Ještě lépe je úbytek vody vidět na snímcích ve falešných barvách, kde červená ukazuje chlorofyl, tedy rostliny, a šedo-zelená vodu:

Na snímcích pořízených ze vzduchu jsou vidět dvě lodě v přístavu, které stojí na holém dně řeky, několik desítek metrů od míst, kde ještě voda je. Tam, kde původně tekla řeka, se dá teď jezdit autem nebo na motorce, řekl kapitán jedné z uvázlých lodí agentuře Reuters. Dodal, že mu nezbývá než počkat, až se voda vrátí.

Problémy s vodou mají i přítoky Amazonky
Zdroj: Reuters

Sucho trápí půl milionu lidí

V oblasti už několik měsíců nepršelo. „V naší vesnici za sebou máme tři měsíce bez deště,“ řekl deníku The Guardian Pedro Mendonça, který žije ve vesnici Santa Helena do Ingles u Manausu. Tomuto obyvateli Amazonie se ulevilo, když do jeho vesnice jedna z brazilských nevládních organizací dovezla materiální pomoc. Osady na břehu Río Negro jsou totiž běžně zásobovány pomocí lodní dopravy, teď se ale na mnoho míst větší lodi nedostanou, i když někam je možné doplout na kánoi.

Lidé v oblasti tak mají ztížený přístup k potravinám, pitné vodě nebo i lékům. „Jsme prakticky odříznutí,“ uvedl Nelson Mendonça, představitel vesnice Santa Helena do Ingles. Zboží se teď do vesnice nosí nebo vozí traktorem. Podle úřadů ve státu Amazonas se sucho v Amazonii dotýká 481 tisíc lidí.

V některých oblastech Amazonie byly v období od července do září nejnižší srážky od roku 1980, vyplývá podle britského listu z dat brazilského Národního střediska pro varování před přírodními katastrofami (Cemaden). Brazilské ministerstvo pro vědu, technologie a inovace letošní sucho přičítá jevu El Niňo, který způsobuje extrémní výkyvy počasí. Sucho a vysoká teplota vody v Amazonii dopadá mimo jiné také na říční delfíny, kteří už v září hromadně uhynuli u jezera Tefé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 3 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 5 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 11 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...