Webbův teleskop naznačil život na exoplanetě. Odhalil specifickou molekulu

Díky Webbovu dalekohledu se podařilo NASA odhalit nové detaily o planetě, která může skýtat velmi vhodné podmínky pro život. Je nejen ve správné vzdálenosti od své hvězdy, ale také některé signály z její atmosféry nemají zatím jiné vysvětlení, než je přítomnost života.

Když vědci spustili vesmírný Webbův dalekohled, slibovali si od toho, že by jednou mohli najít planetu, kde je život. Teď naznačují, že se to možná povedlo.

Teleskop se podíval znovu a detailně na exoplanetu K2-18 b, která leží asi 120 světelných let od Země v souhvězdí Lva, je skoro devětkrát těžší než naše rodná planeta a v ničem nepřipomíná jakékoliv těleso ve Sluneční soustavě.

Nový průzkum ukázal, že v její atmosféře se vyskytují molekuly, které obsahují uhlík – podle všeho jsou to mimo jiné metan a oxid uhličitý, což jsou plyny do značné míry spojené s životem. Celkově to podle americké vesmírné agentury NASA naznačuje, že by K2-18 b mohla být takzvanou hyceánskou exoplanetou. To znamená kombinaci atmosféry bohaté na vodík a povrchu pokrytého oceánem složeným z vody.

Složení atmosféry exoplanety K2-18 b
Zdroj: NASA

Vědci to tušili už dříve, když planetu sledovali Hubbleovým kosmickým dalekohledem, jenže tehdy jim chyběly detailní informace. Ty přinesl až Webbův teleskop. Astronomové teď mohou mnohem lépe studovat objekt, který je pro ně nesmírně zajímavý; takové světy jsou totiž velmi slibným prostředím pro hledání důkazů o existenci života na exoplanetách.

„Naše výsledky zdůrazňují, jak důležité je zohledňovat při hledání mimozemského života různá obyvatelná prostředí,“ vysvětlil Nikku Madhusudhan, astronom z University of Cambridge a hlavní autor nové studie. „Tradičně se pátrání po životě na exoplanetách zaměřuje především na menší kamenné planety, ale větší hyceánské světy jsou podstatně vhodnější pro pozorování atmosféry.“

Nejzajímavější molekula

Že je na planetě vodní oceán, podle NASA vyplývá právě z výskytu metanu a oxidu uhličitého a současně nedostatku amoniaku. Ale Webb odhalil ještě něco dalšího – molekulu jménem dimethylsulfid (DMS). Tu lze považovat za ještě zajímavější a důležitější než metan a oxid uhličitý dohromady.

Proč? Na Zemi totiž vzniká pouze jediným způsobem – působením živých organismů. Většina DMS v zemské atmosféře pochází z fytoplanktonu v mořském prostředí.

Vědci zdůrazňují, že důkazy o existenci DMS v atmosféře exoplanety nejsou stoprocentní, bude proto ještě zapotřebí je potvrdit.

Další pozorování budou následovat

Planeta K2-18 b leží v takzvané obyvatelné zóně, to znamená, že některé další podmínky nutné k existenci života jsou u ní splněné. Neleží ve žhavé výhni moc blízko své hvězdě ani příliš daleko od ní, kdy by na ní bylo nesnesitelně chladno. Přesto to podle NASA neznamená, že by tam život nutně musel být.

„Tyto výsledky jsou výsledkem pouhých dvou pozorování K2-18 b, přičemž mnoho dalších je na cestě,“ dodal člen týmu Savvas Constantinou z University of Cambridge. „To znamená, že naše práce zde je pouze ranou ukázkou toho, co může Webb pozorovat u exoplanet v obyvatelné zóně.“

Stejná skupina vědců teď chce provést další výzkum pomocí Webbova spektrografu MIRI (Mid-Infrared Instrument), který, jak doufají, dále potvrdí jejich zjištění a poskytne nové poznatky o podmínkách na K2-18 b.

„Naším konečným cílem je identifikace života na obyvatelné exoplanetě, což by změnilo chápání našeho místa ve vesmíru,“ uzavřel Madhusudhan. „Naše zjištění jsou slibným krokem k hlubšímu pochopení hyceánských světů při tomto hledání.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 5 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 14 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 16 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...