Požáry v Austrálii roku 2020 byly tak extrémní, že oddálily příchod El Niña, ukazují meteorologické modely

V letech 2019 až 2020 zasáhly Austrálii výjimečně silné požáry. Sežehly 24 milionů hektarů, spálily přes tři tisíce domů a připravily o život tři desítky lidí. Podle nové studie byly tak extrémní, že zřejmě pomohly tomu, aby po tři roky vydržel klimatický jev La Niña, což je zcela výjimečné.

Australané mu říkají Black Summer neboli Černé léto. Název odkazuje nejen na jeho temné dopady, ale i na všudypřítomný černý kouř, který zahalil významnou část světadílu. 

Požáry křovin tehdy spálily eukalyptové lesy na jihu a východě Austrálie. Vzplály v roce 2019, hořely několik měsíců a byly uhašeny až v lednu 2020. Podle NASA shořely v Austrálii miliony hektarů. V důsledku této katastrofické události zahynuly nebo byly vysídleny přibližně tři miliardy zvířat. Plameny ale měly možná dokonce takovou sílu, že ovlivnily klima na celé planetě.

V nové studii vědci modelovali, jak aerosoly uvolněné z požárů buše ovlivnily další části světa. Vědci z Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR), kteří studii vedli, vysvětlili, že obrovské množství kouře bylo „podobné tomu, které se uvolňuje při velké sopečné erupci, což naznačuje možnost široké škály klimatických reakcí“. Dodatečný kouř v atmosféře způsobil, že mraky kolem rovníkového Pacifiku byly jasnější, což znamenalo, že mohly odrážet více slunečního světla zpět do vesmíru.

Cykly jsou citlivé na změny v atmosféře

La Niña je cyklické periodické ochlazování rovníkového Tichého oceánu, které ovlivňuje průběh počasí na celém světě. Například na sever Ameriky přinášejí roky, kdy převládá La Niña, chladnější a vlhčí podmínky do států na severních pláních a pacifickém severozápadě a teplejší a sušší podmínky do jižních států.

Studie zjistila, že dodatečné ochlazení způsobené mraky rozjasněnými kouřem mohlo vytvořit podmínky, které umožnily, aby se La Niña udržela déle než obvykle. Vědci také zjistili, že kouř z požárů buše v atmosféře ovlivnil zónu, v níž se setkávají pasáty ze severní a jižní polokoule. Tato zóna se posunula na sever, což způsobilo větší ochlazení, které zase umožnilo, aby La Niña trvala déle, než vědci předpokládali.

„Mnoho lidí na australské požáry rychle zapomnělo, hlavně poté, co propukla covidová pandemie. Ale planetární systém má dlouhou paměť a dopady požárů přetrvávaly ještě několik let,“ uvedl v prohlášení John Fasullo z NCAR, který výzkum vedl.

  • Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
  • La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).

Zdroj: Slovnik.cmes.cz

Tento vědec pro deník Guardian uvedl, že studie představuje další údaje pro lepší pochopení toho, jak může klimatická krize ovlivnit El Niño a La Niña, což odborníkům poskytuje více informací pro to, co lze očekávat dál. „Se změnou klimatu budou tyto požáry větší, intenzivnější a déle trvající,“ řekl Guardianu. „Samozřejmě je to obrovské negativum, že se jedná o tak silný a nárazový požár, ale možná to poskytuje zdroj předvídatelnosti.“

Letos vědci předpokládají příchod velmi silného jevu El Niño, který bude znamenat vyšší teploty v Tichém oceánu. Tento posun by mohl znamenat nebezpečně vysoké teploty po celém světě; někteří odborníci se obávají, že nadcházející vlny veder by mohly být ještě horší než v roce 2016, který byl rokem El Niña a nejteplejším rokem v historii, uvedla agentura Reuters. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 22 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 23 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...