Zima se nevzdává. Po víkendu se vrátí jako bumerang a příroda tím utrpí

Meteorologické jaro sice začalo už před čtyřmi týdny a kalendářní před více než týdnem, venku to tento týden ale vypadalo spíš jako na sklonku zimy. Což je docela velký kontrast ve srovnání s teplým počasím v minulém týdnu, kdy maxima šplhala až nad dvacet stupňů Celsia. A do jisté míry i v porovnání s extrémně teplým začátkem letošního roku.

Příčinou aktuálního studeného počasí je specifické rozložení tlakových útvarů nad Evropou. Zatímco nad východem kontinentu se vytvořila poměrně hluboká tlaková níže, nad západní, jihozápadní a severní Evropou se pak nacházejí oblasti vysokého tlaku vzduchu.

Tím se otevřela cesta ze severu, odkud k nám pronikl studený polární vzduch z vysokých zeměpisných šířek. Kdyby taková situace nastala v lednu, měli bychom celodenní mrazy, a i v nížinách by se vytvořila sněhová pokrývka.

Předpověď
Zdroj: ČT24

Vzhledem k pokročilé roční době teď po celý den mrzne pouze na horách, zatímco v nižších polohách teploty přes den stoupají k pěti stupňům Celsia a případný sníh rychle taje. 

Zima se nevzdává

Tento týden ale nebyl poslední záchvěv zimy během tohoto jara. Další vpád studeného vzduchu se totiž rýsuje už na konci tohoto týdne. Pro začátek příštího týdne počítají modely s podobnou situací, jako zažíváme teď, i když alespoň vítr by měl být výrazně slabší.

Teploty začnou klesat už v neděli, kdy se postupně sněhové vločky zase objeví i ve středních, přechodně i nižších polohách. A na počátku příštího týdne nás nejspíš čekají další mrazivé noci s minimy mezi nulou a minus pěti stupni Celsia, přes den zřejmě bude nepatrně tepleji, než máme ve čtvrtek. Směrem k Velikonocům to sice vypadá na oteplování, ale zřejmě jen pozvolné.

Proč je to špatné

Vpády studeného vzduchu na jaře nejsou pro oblast střední Evropy nic výjimečného, vyskytují se skoro každým rokem, jen se liší intenzitou a také načasováním. Ostatně velmi známé jsou i pranostiky, které si jich všímají, zejména takzvaní ledoví muži (kterými jsou Pankrác, Servác a Bonifác, tedy dny 12. až 14. května), což svědčí o tom, že jarních mrazů si byli vědomi už naši předkové.

Jenže zatímco dříve vpády studeného vzduchu na konci března zpravidla nepředstavovaly významnější nebezpečí pro rostliny, neboť vegetační sezona často začínala až v polovině dubna, v souvislosti s oteplujícím se klimatem se rostliny a stromy probouzejí z vegetačního klidu dříve. A tím roste riziko poškození jejich květů, případně i pupenů a plodů.

Tomu ostatně napomáhají také teplé zimy, kdy například ozimy vstupují dříve do růstových fází, zpravidla už na přelomu zimy a jara, což následně výrazně snižuje jejich odolnost k mrazu. Jinými slovy, s dříve nastupujícím jarem se prodlužuje období, ve kterém se můžou vyskytnout mrazy poškozující vývoj rostlin. Stačí přitom jen krátký pokles teplot pod minus tři stupně Celsia, aby většina kvetoucí vegetace utrpěla výraznější poškození.

Obecně platí, že ohroženější jsou stromy a obecně úroda včetně například vinné révy v nížinách. Tam totiž vegetace startuje dříve než ve středních polohách. Jenže právě v nížinách je soustředěna většina zemědělsky významných ploch s ovocnými stromy.

Vzhledem k tomu, že se riziko jarních mrazů a s nimi související poškození úrody bude s prohlubující se změnou klimatu spíš zvyšovat, je namístě otázka pěstování odolnějších plodin, případně i stromů. To je ale samozřejmě finančně náročná změna a v případně stromů i běh na dlouhou trať.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
před 50 mminutami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 2 hhodinami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 6 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 9 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
včera v 15:46

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
včera v 13:50

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
včera v 12:33

Evropský pohled