Zima se nevzdává. Po víkendu se vrátí jako bumerang a příroda tím utrpí

Meteorologické jaro sice začalo už před čtyřmi týdny a kalendářní před více než týdnem, venku to tento týden ale vypadalo spíš jako na sklonku zimy. Což je docela velký kontrast ve srovnání s teplým počasím v minulém týdnu, kdy maxima šplhala až nad dvacet stupňů Celsia. A do jisté míry i v porovnání s extrémně teplým začátkem letošního roku.

Příčinou aktuálního studeného počasí je specifické rozložení tlakových útvarů nad Evropou. Zatímco nad východem kontinentu se vytvořila poměrně hluboká tlaková níže, nad západní, jihozápadní a severní Evropou se pak nacházejí oblasti vysokého tlaku vzduchu.

Tím se otevřela cesta ze severu, odkud k nám pronikl studený polární vzduch z vysokých zeměpisných šířek. Kdyby taková situace nastala v lednu, měli bychom celodenní mrazy, a i v nížinách by se vytvořila sněhová pokrývka.

Předpověď
Zdroj: ČT24

Vzhledem k pokročilé roční době teď po celý den mrzne pouze na horách, zatímco v nižších polohách teploty přes den stoupají k pěti stupňům Celsia a případný sníh rychle taje. 

Zima se nevzdává

Tento týden ale nebyl poslední záchvěv zimy během tohoto jara. Další vpád studeného vzduchu se totiž rýsuje už na konci tohoto týdne. Pro začátek příštího týdne počítají modely s podobnou situací, jako zažíváme teď, i když alespoň vítr by měl být výrazně slabší.

Teploty začnou klesat už v neděli, kdy se postupně sněhové vločky zase objeví i ve středních, přechodně i nižších polohách. A na počátku příštího týdne nás nejspíš čekají další mrazivé noci s minimy mezi nulou a minus pěti stupni Celsia, přes den zřejmě bude nepatrně tepleji, než máme ve čtvrtek. Směrem k Velikonocům to sice vypadá na oteplování, ale zřejmě jen pozvolné.

Proč je to špatné

Vpády studeného vzduchu na jaře nejsou pro oblast střední Evropy nic výjimečného, vyskytují se skoro každým rokem, jen se liší intenzitou a také načasováním. Ostatně velmi známé jsou i pranostiky, které si jich všímají, zejména takzvaní ledoví muži (kterými jsou Pankrác, Servác a Bonifác, tedy dny 12. až 14. května), což svědčí o tom, že jarních mrazů si byli vědomi už naši předkové.

Jenže zatímco dříve vpády studeného vzduchu na konci března zpravidla nepředstavovaly významnější nebezpečí pro rostliny, neboť vegetační sezona často začínala až v polovině dubna, v souvislosti s oteplujícím se klimatem se rostliny a stromy probouzejí z vegetačního klidu dříve. A tím roste riziko poškození jejich květů, případně i pupenů a plodů.

Tomu ostatně napomáhají také teplé zimy, kdy například ozimy vstupují dříve do růstových fází, zpravidla už na přelomu zimy a jara, což následně výrazně snižuje jejich odolnost k mrazu. Jinými slovy, s dříve nastupujícím jarem se prodlužuje období, ve kterém se můžou vyskytnout mrazy poškozující vývoj rostlin. Stačí přitom jen krátký pokles teplot pod minus tři stupně Celsia, aby většina kvetoucí vegetace utrpěla výraznější poškození.

Obecně platí, že ohroženější jsou stromy a obecně úroda včetně například vinné révy v nížinách. Tam totiž vegetace startuje dříve než ve středních polohách. Jenže právě v nížinách je soustředěna většina zemědělsky významných ploch s ovocnými stromy.

Vzhledem k tomu, že se riziko jarních mrazů a s nimi související poškození úrody bude s prohlubující se změnou klimatu spíš zvyšovat, je namístě otázka pěstování odolnějších plodin, případně i stromů. To je ale samozřejmě finančně náročná změna a v případně stromů i běh na dlouhou trať.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
před 18 hhodinami

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
27. 2. 2026

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
27. 2. 2026

Snímek rypouších mláďat vyhrál soutěž podvodních fotografií

Porota britské fotografické soutěže Underwater Photographer of the Year, která se koná od roku 1965, vyhlásila letošní vítěze. Je specializovaná na hledání nejlepších snímků, které vznikly pod vodní hladinou. Celkovým vítězem se stal snímek dvojice rypouších mláďat od Mattyho Smithe.
27. 2. 2026

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
27. 2. 2026
Načítání...