Odpůrce očkování často spojuje touha po zisku. Většina webů na šíření dezinformací vydělává, ukázala studie

Šíření dezinformací o nebezpečnosti očkování se pro někoho může stát cestou ke slávě, dalším dává životní naplnění v upřímné snaze pomoci jiným, ale pro většinu aktérů na této scéně je to cesta k penězům. Ukázala to studie, která vyšla na konci roku 2022 v odborném časopise Journal of Communication.

Očkování je důležitým výdobytkem moderní společnosti. Chrání ji před nakažlivými nemocemi, které by se díky vysoké koncentraci lidí snadno přenášely. Zachránilo životy stovek milionů a možná miliard lidí. Jen vakcína proti neštovicím zabránila asi 200 milionům úmrtí. Přesto v některých částech společnosti přežívá názor, který se objevil už při prvních očkovacích kampaních, tedy že vakcíny škodí. 

Tyto skupiny se označují jako antivaxeři. Spojuje je to, že zdůrazňují negativní účinky vakcín, a naopak zamlčují ty pozitivní. A vyvozují z toho, že očkování je nejen zbytečné, ale mnohdy i škodlivé. Podle řady studií právě tyto organizace hrají klíčovou roli ve společenské nedůvěře vůči očkování.

Experti na zdravotní problematiku, sociologii i dezinformace si proto kladou otázku, proč to dělají. Práce vědců z Oxfordu ukázala, že nejčastějším cílem je zisk. Analýza potvrdila, že asi 85 procent webových stránek nějak spojených s antivakcinačním hnutím se pokouší na této činnosti profitovat. 

Závěry není možné přenést na situaci v Česku

„Nejprve jsme vybrali vzorek 59 různých antivaxerů, kteří se starají alespoň o jednu webovou stránku (a často i o skupinu přidružených profilů na sociálních sítích). Poté jsme provedli mnohostrannou analýzu obsahu a funkcí každé webové stránky a na základě přehledu metod on-line monetizace jsme analyzovali, jakým způsobem se snaží získávat finanční zdroje,“ popisuje autorský tým.

„Náš sběr a analýza dat probíhaly od listopadu 2020 do května 2021,“ dodali vědci. Z 59 stránek jich 51 využívalo nějakou formu monetarizace, tedy finančního zisku.

Analytici ale zkoumali jen stránky v angličtině, jejich výsledky tedy není automaticky možné přenést například na situaci v České republice.

Dary, prodej knih i „zázračných“ prostředků

Analytici také sledovali, jaké metody stránky pro zisk peněz používají. Byly velmi rozmanité, pohybovaly se od žádostí o peněžní dary přes prodej nejrůznějších informačních produktů, jako jsou knihy a letáky, až po prodej jiného zboží nebo „léčivých“ produktů. Dalšími způsoby zisku financí byly klasické reklamní bannery umístěné na těchto stránkách, ale i možnosti stát se „členem“, a tedy platit členské příspěvky. Řada stránek navíc kombinovala více způsobů současně.

Aby si udržely pozornost sledujících, volí tyto portály a profily tři nejčastější strategie. První z nich je hra na celebritu. Tady se antivaxeři snaží zdůrazňovat svůj osobní příběh, stávat se pro své sledující jistou formou celebrity a pracovat s nimi podobně, jako to dělají slavné osobnosti ve svých marketingových kampaních. To znamená, že posilují pocit vzájemné blízkosti, osobně se s fanoušky setkávají a osobně se angažují.

Druhou metodou je vytváření pocitu, že jde o široké sociální hnutí, jehož síla se nadměrně přehání, přestože ve skutečnosti reprezentuje jen několik málo procent populace. Tato strategie zdůrazňuje pocit vyvolenosti a výjimečnosti sledujících.

A konečně třetí strategií je vydávání se za zpravodajské portály, kdy se neověřené, nekvalitní a zavádějící informace vydávají za ekvivalent nebo dokonce lepší variantu mainstreamových zpráv. Také zde se mnohdy přístupy kombinují; některé „celebrity“ například svým fanouškům prezentují „informace“.

Nejčastější cestou, kudy finance od fanoušků k antivaxerům proudí, je PayPal, který využívalo celých 76 procent sledovaných stránek. Dalšími metodami jsou platba kreditní kartou anebo off-line platební cesty.

Úspěch díky on-line prostoru

„Kampaně proti očkování se v některých ohledech podobají tradičním sociálním hnutím, protože se opírají o širokou lidovou základnu,“ uvádějí autoři studie. Stejně jako mnoho jiných současných hnutí ale antivaxeři přijali novější trendy umožněné on-line prostorem. Upouštějí tedy od financování, které bylo u sociálních hnutí v minulosti běžné, tedy od tradičních členských příspěvků i forem organizace.

Antivakcinační skupiny kombinují několik strategií mediálního a sociálního zapojení a plně využívají zázemí informační infrastruktury k podpoře svých kampaní. Strategie zahrnují prosté zpeněžení pozornosti prostřednictvím tradičních mechanismů členství v komunitách, které však kombinují s moderními digitálními možnostmi propagace síťového obsahu.

Takové skupiny si nárokují nebo napodobují status neziskových charitativních organizací nebo politických stran a mnohdy se zároveň integrují i do ekosystému kryptoměn. Nabízejí služby, vybírají dary prostřednictvím šeků za konzultaci s některým ze svých zdravotních poradců.

Řešení? Velmi obtížné

Autoři končí studii úvahou o tom, že zabránit antivaxerskému hnutí v šíření dezinformací bude těžké. Řada států se pokouší odstřihnout tyto organizace od zdroje financí, ale tím, že jsou vícezdrojové, to zřejmě nebude možné.

„Řešení širšího antivaxerského ekosystému tak bude vyžadovat soustředěnější úsilí o jeho podkopání. Například platformy jako PayPal a Google by neměly přijímat platby za dary, členství nebo zboží od známých subjektů zaměřených proti očkování; Amazon by měl zvážit odstranění produktů, které jsou používány k šíření dezinformací o očkování; webové stránky pro crowdfunding by neměly hostit kampaně proti očkování. Tyto platformy by také měly řešit reklamu, která je pomáhá financovat,“ doporučují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
11:36Aktualizovánopřed 28 mminutami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 6 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 9 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 10 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
včera v 16:05

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
včera v 14:54

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
včera v 12:34

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
včera v 10:11
Načítání...