Američané vylepšili sumce geny z aligátorů. Ryby jsou odolnější vůči nemocem

V České republice nepatří sumec mezi typickou rybu, která končí na jídelním stole. Ve Spojených státech je to ale jinak. Právě sumci tam totiž tvoří víc než polovinu toho, co se v tamních vodách vypěstuje, ročně jde asi o 139 milionů kilogramů těchto ryb. Sumci ovšem trpí řadou nemocí, což jejich chov, vysazování do řek i případné dokrmování prodražuje. Genetičtí inženýři se proto pokusili problém vyřešit. Do genomu sumců vložili geny z aligátorů.

Jedná se o aligátoří gen, který kóduje protein katelicidin. Tento protein má silné antimikrobiální účinky – předpokládá se, že pomáhá chránit aligátory před vznikem infekcí. A že to aligátoři potřebují. Během vzájemných agresivních soubojů u nich dochází k častým poraněním; otevřené rány by se bez katelicidinu rychle zanítily. 

Vědce z Alabamy zajímalo, zda i zvířata, která mají tento gen uměle vložený do svého genomu, mohou být odolnější vůči nemocem.

Než k modifikaci přistoupili, zajistili, aby se takto geneticky upravené ryby nebyly schopné množit. Modifikovaní tvorové by totiž mohli díky nově nabytým vlastnostem výrazně narušit ekosystémy.

Na samotnou úpravu, vložení genu, využili oblíbený nástroj CRISPR, který funguje jako jakési miniaturní nůžky. Umí gen přenést z jednoho organismu na druhý, aniž by přitom docházelo k nějakým škodám. Gen z aligátora vložili do té části sumčí šroubovice, kde se kóduje zásadní hormon zodpovědný za reprodukci, čímž vyřešili obě záležitosti. 

Při testování umístili upravené a normální ryby do nádrží, kde je pak vystavili dvěma nejčastějším druhům bakterií, které způsobují největší škody na populacích sumců. Ukázalo se, že ryby s upravenými geny přežily mnohem častěji než jejich protějšky, které úpravou genů neprošly. „Míra přežití transgenních ryb s katelicidinem byla dvakrát až pětkrát vyšší,“ uvedli autoři výzkumu, jenž zatím neprošel recenzním řízením.

Potvrdil se také předpoklad, že tyto ryby jsou opravdu sterilní a nejsou tedy schopné se rozmnožovat. S jedinou výjimkou – a to, když jsou jim podané reprodukční hormony, popisují vědci ve studii zveřejněné na webu bioRxiv

Není pravděpodobné, že by se právě tato metoda využívala v budoucnu „průmyslově“, tedy ve větším měřítku. Je totiž příliš náročná na čas i peníze a jednoduše by se nevyplatila.

Autoři ale věří, že jednou by se mohli jejich „aligátoří sumci“ prodávat a jíst. Precedens tu už je, od roku 2021 se totiž v USA smí prodávat geneticky upravení lososi. Ti jsou vylepšení genem převzatým z genomu jiného druhu lososa. A díky němu rostou víc než ti původní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 22 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 23 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...