Video z dronu ukázalo, jak kosatky loví žraloky. Podle všeho si tuto dovednost předávají

Od roku 2017 nacházeli lidé na jihoafrickém pobřeží mršiny velkých žraloků bílých. Teď vědci získali důkazy o tom, že se novým predátorem v regionu staly kosatky. Využívají totiž možnost skupinového lovu.

Mořští biologové si všimli, že v jihoafrické zátoce Mossel Bay se děje něco divného. Několik týdnů ji v panice opouštěli všichni žraloci bílí, živočichové, kteří jindy platí za alfa-predátory.

Oceán v regionu ovšem ovládly kosatky. Vědci o tom měli zatím jen nepřímé důkazy pocházející z těl mrtvých žraloků a disponovali také svědectvími místních, kteří měli za to, že zápas predátorů z dálky spatřili.

Nyní o dominanci kosatek svědčí i nové důkazy, a sice záběry z vrtulníku a dronu, jak o tom vědci informovali v odborném  časopise Ecology. „Toto chování nebylo nikdy předtím detailně pozorováno, a už vůbec ne ze vzduchu,“ řekla hlavní autorka studie Alison Townerová.

Skupinový lov

Vědci spojovali s lovem žraloků bílých dvě kosatky, které dostaly přezdívku Port a Starboard, ale nikdy nebyly viděny v akci. Na nových záběrech byla zachycena jen jedna z nich a kromě ní i čtyři další kosatky.

Autoři se domnívají, že zapojení těchto čtyř nových kytovců naznačuje, že se toto chování může šířit a kosatky si mohou tyto dovednosti předávat. Studie také přináší nové poznatky o pokusech žraloků vyhnout se ulovení kosatkami. Ve dvou případech se kosatky přiblížily ke žralokům těsně a pomalu, zatímco žralok místo úniku zůstal v blízkosti kosatky a měl ji stále na očích.

Jedná se o běžnou strategii, kterou používají tuleni a želvy, aby se vyhnuli žralokům. Kosatky jsou ale společenské a loví ve skupinách; vědci se proto domnívají, že tato taktika je proti nim zcela neúčinná, a naopak ze žraloka může udělat ještě snadnější cíl. Vysoce inteligentní totiž využívají schopnost spolupracovat.

„Jejich skupinové lovecké strategie z nich dělají neuvěřitelně efektivní predátory,“ uvedl odborník na mořské savce a spoluautor studie Simon Elwen. Dokážou tak zabít i mnohem větší kořist, než jsou samy – včetně těch největších velryb.

Žraločí játra

Studie potvrdila, že kosatka známá jako Starboard po zabití žraloka na hladině snědla část jeho těla, o níž předpokládají, že je to velký kus jater. Nové záběry také odhalily, jak se jiná kosatka zakousla do žraloka bílého právě v oblasti jater.

„Poprvé jsem Starboard viděl v roce 2015, kdy byl s Portem spojován se zabitím sedmi žraloků žabích ve False Bay. V roce 2019 jsme je viděli zabít žraloka měděného – ale toto nové pozorování je opravdu něco úplně jiného,“ doplnil David Hurwitz, který provozuje pozorování velryb ze svých lodí.

Zbyl jediný

Nová studie také analyzovala údaje z průzkumu dronem a z potápěčské lodi s klecí před těmito predačními událostmi a po nich. Žraloci bílí byli pozorováni každý den průzkumu po dobu několika týdnů před predační událostí a v den predace bylo pozorováno více žraloků. Během 45 dnů po predaci byl už ale v této oblasti pozorován pouze jediný žralok bílý, což potvrzuje, že žraloci na tyto útoky reagovali útěkem.

„Poprvé jsme něco takového pozorovali ve False Bay v letech 2015 a 2017. Žraloci nakonec opustili svoje bývalá území, což mělo významné vedlejší účinky jak na ekosystém, tak na cestovní ruch spojený se žraloky,“ uvedla mořská bioložka Alison Kocková.

Předchozí studie zdokumentovaly, jak se nové chování kosatek v průběhu času šíří prostřednictvím kulturního přenosu. Autoři naznačují, že pokud si praktiku lovu bílých žraloků osvojí více kosatek, bude mít toto chování daleko širší dopad na populace žraloků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 9 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 12 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...