Suezský průplav pootevřel invazním druhům dveře do Středozemního moře. Změna klimatu je rozkopla

Francouzský diplomat Ferdinand de Lesseps v roce 1869 nechal otevřít Suezský průplav mezi Rudým a Středozemním mořem. Tuto cestu otevřel nejen lodní dopravě, ale také mořským živočichům. O 150 let později vlivem globálního oteplování stoupá každoročně teplota vody ve Středozemním moři a do francouzských vod míří v hojném počtu invazivní druhy, které zásadně narušily místní ekosystém.

„Nejméně devět set nepůvodních druhů se usídlilo ve Středozemním moři, více než polovina z nich natrvalo,“ varovala na začátku září Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). „Děje se tam totéž, co v Austrálii, další oblasti světa, kde je toto téma zdokumentováno. Ryby tam opouštějí korálové útesy a přesouvají se na jih a odlesňují mořské dno,“ uvedl Sébastien Villéger, výzkumný pracovník z ústavu CNRS v Montpellier.

Některé druhy připlavou, jiné se nalepí na kýl lodí, vajíčka a larvy přesouvají silné vodní proudy. V minulosti druhy, které připlavaly průplavem, nepřežily zimu. Pro některé druhy to stále ještě platí ve vodách u Francie, kde v zimě teplota vody klesá ke 12 stupňům Celsia. Ovšem u břehů Libye a Sicílie se voda neochlazuje na méně než 15 stupňů a některé druhy zde zimu přežijí.

Invaze přišla průplavy

„Bez průplavu by se nic z toho nestalo,“ míní Serge Planes, ředitel výzkumného ústavu CNRS. Vědci dokonce hovoří o „lessepsovské migraci“ s odkazem na iniciátora výstavby průplavu. „Na východě není invaze nijak nová. Od Libye po Sýrii se druhy z Rudého moře objevují už 15 až 20 let,“ uvádí Planes. „Nárůst populace je někdy impozantní, ale tito ,cizinci‘ často spotřebují příliš mnoho zdrojů a rychle vymřou,“ poznamenává.

Jejich vliv je přesto zcela zásadní. Perutýn ohnivý proplul Suezem v roce 2012, rychle se množí a požírá mladé rybky původních středozemních druhů. Králíčkovci se pasou na posidonii a cystoseiře na skalnatém dně a zanechávají za sebou jen jemný koberec. S oteplováním teď tyto nové druhy kolonizují „velkou pánev“ mezi Gibraltarem a Sicílií, Maghrebem a Azurovým pobřežím.

Podle FAO dochází k zásadní změně. Šest nově identifikovaných jedovatých druhů, včetně čtverzubcovitých, perutýnů a několika medúz, je pro člověka toxických, pokud se jich dotkne nebo je sní. V Tunisku se dva nepůvodní druhy krabů modrých, které ohrožovaly tradiční rybolov, nakonec staly výnosným byznysem. Nenasytný korýš do Středomoří připlul s lodí ze Severní Ameriky přes Gibraltarskou úžinu. Ve francouzském departementu Languedoc-Roussillon, kde byl nedávno objeven, působí spoušť.

Lidské chyby zhoršují stav přírody

V roce 2015 se Suezský průplav dočkal rozšíření, což invazi ještě zhoršilo. „Důsledky jsou složité, protože některé tropické druhy mohou plnit stejné biologické funkce jako původní druhy, které nahrazují,“ vysvětluje Gil Rilov z Národního oceánografického institutu v izraelské Haifě. Ústav již osm let zkoumá citlivost flóry a fauny na teplotu vody. Ukázalo se, že v létě, kdy teplota vody na Blízkém východě stoupá z 29 na 32 stupňů, z moře mizí ježci s malými ostny ve prospěch ježků s dlouhými ostny, kteří se obvykle vyskytují v Ejlatu v Rudém moři.

„Má to špatné i dobré důsledky,“ říká Rilov a uvádí případ nepůvodních makrořas. Ty králíčkovcům nechutnají a mají stejně jako původní mořská tráva schopnost ukládat oxid uhličitý.

Ředitel výzkumu v Národním biologickém ústavu v italském Janově Paolo Guidetti přijel před deseti lety na kongres do turecké Antalye a při koupání v moři zažil šok. „To, co jsem viděl, vůbec neodpovídalo tomu, co jsem třicet let pozoroval v západním Středomoří: 95 procent ryb bylo nepůvodních,“ říká. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 11 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 13 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...