Noční můry ve středním věku mohou znamenat blížící se demenci, tvrdí studie

Lidé, kteří mají noční můry alespoň jednou týdně, mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že u nich dojde k rychlejšímu poklesu kognitivních funkcí a s přibývajícím věkem jim hrozí větší riziko demence. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian. Pokud se závěry výzkumu potvrdí, mohl by nakonec vést k novým metodám odhalení této choroby a včasnému lékařskému zásahu, který by zmírnil rychlost duševního úpadku.

Většina lidí má čas od času zlé sny, ale zhruba pět procent zažívá alespoň jednou týdně noční můry, které jsou natolik znepokojivé, že je vzbudí. Potenciálními spouštěči jsou stres, úzkost a nedostatek stánku. Předchozí výzkumy pacientů s Parkinsonovou chorobou ale ukázaly, že špatné sny jsou také spojené s rychlejším úbytkem kognitivních funkcí a zvýšeným rizikem rozvoje demence v budoucnosti.

Lékař Abidemi Otaiku z Birminghamské univerzity se při zkoumání toho, zda se toto zvýšené riziko vyskytuje i u zdravých lidí, obrátil na tři dřívější studie, které zkoumaly kvalitu spánku, poté subjekty řadu let sledovaly a hodnotily zdraví jejich mozku a celkový zdravotní stav.

Do výzkumu se zapojilo více než šest set osob ve středním věku, tedy mezi 35 až 64 lety, a 2600 lidí starších 79 let. Jejich údaje byly analyzovány pomocí speciálního softwaru.

Duševní úpadek je spojený se sny

Výzkum zjistil, že lidé ve středním věku, kterým se zdály noční můry alespoň jednou týdně, měli čtyřikrát větší pravděpodobnost, že u nich v následujících deseti letech dojde k poklesu kognitivních funkcí, než osoby, kterým se zlé sny zdají zřídka.

U starších účastníků, kteří často uváděli znepokojivé sny, existovala dvakrát vyšší pravděpodobnost, že jim bude v následujících letech diagnostikována demence. Studii publikoval odborný časopis eClinicalMedicine.

Jedním z možných vysvětlení podle autorů je, že lidé, kterým se často zdají noční můry, mají nekvalitní spánek, což by mohlo vést k hromadění proteinů spojených s demencí. Další možností je existence nějakého genetického faktoru, který je základem obou jevů.

Podle Otaikovy pracovní hypotézy je však neurodegenerace v pravém čelním mozkovém laloku příčinou toho, že lidé hůře ovládají své emoce během snění, což vede k nočním můrám. „Víme, že neurodegenerativní onemocnění, jako je Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba, často začínají mnohem dříve, než jsou někomu diagnostikovány. U některých jedinců, u kterých už nemoc začala, mohou být špatné sny a noční můry jedním z prvních příznaků,“ vysvětluje vědec.

Otaiku však zdůraznil, že jen u části dospělých, kterým se pravidelně zdají nepříjemné sny, je větší pravděpodobnost, že se u nich rozvine demence. Pokud se ale jeho teorie potvrdí, noční můry by mohly sloužit jako ukazatel této choroby. Její nástup by se pak dal zpomalit nebo by se mu dokonce mohlo úplně zabránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 2 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 23 hhodinami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
včera v 14:21

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
včera v 13:15

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
včera v 11:31

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
včera v 10:57

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
včera v 09:20

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
včera v 08:14
Načítání...