Lidstvo za posledních čtyřicet let zásadně změnilo světové řeky. Na severu úplně jinak než na jihu

Říční sedimenty, neboli usazeniny hrají zásadní ekologickou roli, protože poskytují životní prostředí organismům na dolním toku a v ústích řek. Jsou ale také důležité pro člověka, protože dodávají živiny do zemědělské půdy v záplavových oblastech a tlumí hrozbu plynoucí ze zvyšování hladiny moří v důsledku změny klimatu tím, že nesou písek do delt a na pobřeží. Jenže v posledních letech jsou všechny tyto funkce ohrožené - podle nové studie vinou člověka.

Výsledky výzkumu, které vyšly v časopise Science, ukazují, že lidstvo způsobilo za posledních čtyřicet let bezprecedentní a zásadní změny v tom, jak řeky sedimenty přenášejí. Dokázalo to podle vědců mnohem rychleji než jakékoliv geologické procesy.

Studie výchazela z analýzy satelitních snímků ze společného programu NASA a US Geological Survey Landsat. Na nich experti sledovali, jak se měnily sedimenty u 414 největších světových řek v letech 1984 až 2020.

„Lidé dokázali změnit největší světové řeky rychlostí, která nemá v nedávných geologických záznamech obdoby,“ uvedl hlavní autor studie Evan Dethier. „Množství sedimentů, které řeky přenášejí, je obecně dáno přírodními procesy v povodích, jako je množství dešťů nebo výskyt sesuvů půdy či vegetace. Zjistili jsme ale, že lidská činnost tyto přirozené procesy překonává a je dokonce silnější než vliv klimatických změn.“

Výsledky ukazují, že rozsáhlá výstavba přehrad ve 20. století v severních oblastech Země - v Severní Americe, Evropě a Asii - snížila globální přísun sedimentů z řek do oceánů o 49 procent. Ale v jižních oblastech Země - Jižní Americe, Africe a Oceánii - se naopak přenos sedimentů zvýšil u 36 procent tamních řek. Příčinou jsou rozsáhlé změny ve využívání půdy, z nichž většina souvisí s odlesňováním.

Problémy severu a jihu se liší

Na severu byla v posledních několika staletích dominantním činitelem změn na řekách výstavba přehrad. „Jednou z motivací pro tento výzkum byla globální expanze výstavby velkých přehrad,“ vysvětluje spoluautor práce Francis Magilligan, geograf z Dartmouthu.

Řeky jsou díky sedimentům, které přenášejí, zodpovědné za vytváření záplavových oblastí, písečných přesypů, ústí řek a delt. Po vybudování přehrady se ale tento přísun sedimentů včetně živin často přeruší - anebo přinejlepším výrazně sníží.

Výsledky na severu podle autorů naznačují, jak by mohly vypadat změny, které nastanou na jihu. Studie uvádí, že na velkých řekách v Jižní Americe a Oceánii je plánováno více než tři sta přehrad, a to včetně Amazonky, která odnáší více sedimentů než kterákoli jiná řeka na světě.

„Řeky jsou docela citlivým indikátorem toho, co děláme s povrchem Země - jsou jako teploměr změn ve využívání půdy,“ doplňuje spoluautor Carl Renshaw, vědec zabývající se výzkumem Země na Dartmouthu.

Výzkumníci doufají, že principy, jak přehrady zadržují sedimenty a jak způsoby využívání půdy zvyšují erozi na dolním toku, mohou být využity při rozhodování o plánování výstavby dalších přehrad a pro rozhodnutí o regulaci říčních toků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 6 hhodinami

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
před 14 hhodinami

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
před 15 hhodinami

Koptové získali imunitu vůči malárii evolučním skokem, ukázal výzkum

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.
před 18 hhodinami
Načítání...