Lidstvo za posledních čtyřicet let zásadně změnilo světové řeky. Na severu úplně jinak než na jihu

Říční sedimenty, neboli usazeniny hrají zásadní ekologickou roli, protože poskytují životní prostředí organismům na dolním toku a v ústích řek. Jsou ale také důležité pro člověka, protože dodávají živiny do zemědělské půdy v záplavových oblastech a tlumí hrozbu plynoucí ze zvyšování hladiny moří v důsledku změny klimatu tím, že nesou písek do delt a na pobřeží. Jenže v posledních letech jsou všechny tyto funkce ohrožené - podle nové studie vinou člověka.

Výsledky výzkumu, které vyšly v časopise Science, ukazují, že lidstvo způsobilo za posledních čtyřicet let bezprecedentní a zásadní změny v tom, jak řeky sedimenty přenášejí. Dokázalo to podle vědců mnohem rychleji než jakékoliv geologické procesy.

Studie výchazela z analýzy satelitních snímků ze společného programu NASA a US Geological Survey Landsat. Na nich experti sledovali, jak se měnily sedimenty u 414 největších světových řek v letech 1984 až 2020.

„Lidé dokázali změnit největší světové řeky rychlostí, která nemá v nedávných geologických záznamech obdoby,“ uvedl hlavní autor studie Evan Dethier. „Množství sedimentů, které řeky přenášejí, je obecně dáno přírodními procesy v povodích, jako je množství dešťů nebo výskyt sesuvů půdy či vegetace. Zjistili jsme ale, že lidská činnost tyto přirozené procesy překonává a je dokonce silnější než vliv klimatických změn.“

Výsledky ukazují, že rozsáhlá výstavba přehrad ve 20. století v severních oblastech Země - v Severní Americe, Evropě a Asii - snížila globální přísun sedimentů z řek do oceánů o 49 procent. Ale v jižních oblastech Země - Jižní Americe, Africe a Oceánii - se naopak přenos sedimentů zvýšil u 36 procent tamních řek. Příčinou jsou rozsáhlé změny ve využívání půdy, z nichž většina souvisí s odlesňováním.

Problémy severu a jihu se liší

Na severu byla v posledních několika staletích dominantním činitelem změn na řekách výstavba přehrad. „Jednou z motivací pro tento výzkum byla globální expanze výstavby velkých přehrad,“ vysvětluje spoluautor práce Francis Magilligan, geograf z Dartmouthu.

Řeky jsou díky sedimentům, které přenášejí, zodpovědné za vytváření záplavových oblastí, písečných přesypů, ústí řek a delt. Po vybudování přehrady se ale tento přísun sedimentů včetně živin často přeruší - anebo přinejlepším výrazně sníží.

Výsledky na severu podle autorů naznačují, jak by mohly vypadat změny, které nastanou na jihu. Studie uvádí, že na velkých řekách v Jižní Americe a Oceánii je plánováno více než tři sta přehrad, a to včetně Amazonky, která odnáší více sedimentů než kterákoli jiná řeka na světě.

„Řeky jsou docela citlivým indikátorem toho, co děláme s povrchem Země - jsou jako teploměr změn ve využívání půdy,“ doplňuje spoluautor Carl Renshaw, vědec zabývající se výzkumem Země na Dartmouthu.

Výzkumníci doufají, že principy, jak přehrady zadržují sedimenty a jak způsoby využívání půdy zvyšují erozi na dolním toku, mohou být využity při rozhodování o plánování výstavby dalších přehrad a pro rozhodnutí o regulaci říčních toků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...