Muži trpí alergiemi častěji než ženy. Český výzkum našel příčinu

Novorození chlapci mají v porovnání s dívkami méně buněk klíčových pro rovnováhu imunitního systému. To je pravděpodobná příčina toho, proč muži trpí častěji alergiemi už v dětském věku. Vyplývá to z výzkumu pupečníkové krve novorozenců, který provedli vědci z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zjištění by mohlo v budoucnu pomoci se screeningem a prevencí alergií.

„Výskyt alergických onemocnění roste, a tím i zatížení socio-ekonomických a zdravotnických systémů. Proto se mnoho vědců věnuje hledání způsobu, jak rozvoj alergie předvídat a případně mu zabránit,“ sdělil spoluautor výzkumu Viktor Černý k tomu, proč se tým zaměřil na novorozence. „Je to složité, protože alergie vznikají z různých důvodů. Víme ale, že prenatální období je v tomto ohledu zásadní,“ dodal vědec.

Chlapce alergie v dětství trápí častěji než dívky. Ženy naopak alergie více postihují v dospělosti. Studie podle expertů prokázaly u chlapců v předpubertálním věku vyšší výskyt jak respiračních, kožních nebo potravinových alergií, tak i prudkých reakcí organismu po kontaktu s alergenem.

Najít odlišnost, která to způsobuje, by tak mohlo znamenat objev parametru, na jehož základě by se zvýšené riziko alergie odhalilo. Pupečníková krev je pak podle Černého obzvlášť vhodný materiál k výzkumu, neboť ji lze získat šetrně hned po narození, aniž byl zatížen krevní oběh dítěte.

Jak vzniká alergie

Autoři studie, kterou publikoval časopis Biomedicines, se zaměřili na takzvané regulační T lymfocyty. Tyto buňky jsou podle vědců zásadní k udržení rovnováhy imunitního systému. Posuzují škodlivost cizorodých látek a zároveň tlumí imunitní reakci proti těm, které vyhodnotí jako neškodné. Pokud se to ale u potenciálního alergenu nepodaří, může vzniknout alergie.

Regulační T lymfocyty se dělí na přirozené a získané, které vzniknou až po setkání s vnějšími podněty. Děti mají zpočátku získaných mnohem méně než přirozených, neboť před narozením dochází k malému kontaktu s vnějším světem. Placenta a plod na druhou stranu nejsou sterilní, a regulační buňky tak vznikají i během vyzrávání imunity těsně před porodem a po něm.

„Právě těchto klíčových buněk jsme u novorozených chlapců zaznamenali menší množství než u děvčat. Jejich imunitní systém je tedy při příchodu na svět v tomto ohledu méně vyzrálý a to je zřejmě příčinou, proč u nich v předpubertálním věku o něco častěji vznikají alergie,“ uvedl Černý.

Podle týmu by právě počet a funkčnost těchto buněk mohly být ukazateli budoucího rizika rozvoje alergie. „Nejsme ovšem ve stadiu, kdy bychom tuto metodu mohli hned začít využívat. Na to je příliš komplikovaná a žádný rychlý test k dispozici v současnosti nemáme. Snažíme se pochopit mechanismy a zpřesnit naše poznání,“ uzavřel Černý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 23 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
včera v 07:00

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
17. 4. 2026

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
17. 4. 2026

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
17. 4. 2026

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...