Tatrovky, vrtulníky, všude voda a ticho. Devět vzpomínek na povodně 1997

Povodně, které před 25 lety zasáhly Moravu, Slezsko a část východních Čech, byly jednou z největších přírodních katastrof u nás. Postihly desetitisíce lidí a 60 jich přišlo o život. Další tisíce ztratily své domovy a téměř 80 tisíc lidí se muselo evakuovat. Takhle na tragédii vzpomínají ti, kteří ji prožili.

Jarmila Chroboczková byla těhotná a v době povodní ležela v ostravské nemocnici. Povodeň k ní odřízla přístupovou cestu. Do práce se ani nedostali lékaři a sestry, které v noci sloužily, zase nemohly odjet domů. „Pořád pršelo. Pak přestala v nemocnici fungovat elektrika, jelo se na záložní zdroj, proto se přestalo i vařit a dostávali jsme jen studená jídla. Na dětském oddělení vařily sestřičky dětem krupici na plynu,“ vybavuje si.

Milada Kantorová je z Ostravy. V době povodní pracovala v Bohumíně a do práce jezdila vlakem. Když se ale 7. července 1997 probudila, zjistila, že přišla velká voda, železnice nefunguje a uzavřené jsou i silnice. „Ještě dnes si vzpomínám, že jsem o půl sedmé telefonovala šéfovi, že se nemám jak dostat do práce. Než jsem telefonát dokončila, byla voda už před domem. Byla vypnutá elektřina. Následně jsem zjistila, že pod vodou bylo všechno. Ze vzpomínky jsem ještě dnes tak rozrušená, že nemohu pokračovat,“ líčí.

Jitka Ekartová bydlí v opavských Kateřinkách. Ty povodeň zasáhla 8. července 1997. Voda přišla velmi rychle, sídliště zaplavila během patnácti minut a část místních uvěznila v jejich domech. „Základní potraviny, pitnou vodu, hygienické prostředky a další věci nám přivážel vrtulník. Svůj náklad vyložil na střeše domu, tehdy ještě ploché, odkud byl přenášen do nejvyššího patra. Sem si mohl přijít každý a dostat to, co potřeboval. Vody, kterou přinesla povodeň, bylo tolik, že bydlícím ve zvýšeném přízemí sahala až po kolena,“ popisuje Ekartová.

Co zavařeniny

Velmi špatná situace byla i v Bohumíně. Takhle ji popisuje Robert Kraus: „Armáda jezdila s Tatrovkama, na korbách lidé, pak jen všude voda. Hodně vody. A ticho. Po vydatných deštích svítilo sluníčko. Lidé posedávali na balkonech a přemýšleli, co bude dál. Co jejich zavařeniny, auta v garážích, na ulicích, jestli jim někdo přiveze zítra chléb. Nešla elektřina, mobilní síť pak také ne. Apokalypsa. Nikdy na to nezapomenu.“

Povodeň zasáhla nejen Moravu a Slezsko ale i část východních Čech. Voda zatopila například Ústí nad Orlicí nebo Hradec Králové a jeho okolí. Právě tam, 13 kilometrů od Hradce, má chatu Blanka Mrkvičková. „Výhled z oken se nám proměnil ve zdánlivou romantiku ležící u jezera. Ale skutečnost byla daleko horší. Ve sklepě ten vodní živel dokázal povalit i těžký pracovní ponk plný nářadí. Zničená a zaplavená sauna, dobroty v lednici byly proloženy vodou a blátem. Složené dřevo u chaty a zahradní nábytek jsme nacházeli později až daleko podél Orlice,“ vzpomíná.

Katastrofa byla tak veliká, že o ní informovala i zahraniční média. Díky tomu se o zkáze dozvěděla i Ludmila Šimková, která pochází z Moravy a byla v červenci 1997 na ročním pobytu v Hongkongu. „Poznávala jsem ulice okresního města pod vodou, viděla jsem krajany v lodičkách s pádly v ruce. Na jednom ze záběrů se objevil titulek UHERSKE HRADISTE. Hovořilo se o ztrátách na životě. Nechápala jsem, co se děje, nechtěla jsem tomu uvěřit. Byla jsem zmatená a zoufalá.“ S rodinou se jí podařilo spojit, všichni byli v pořádku.

Ticho a zděšení v helikoptéře

Povodně ukázaly solidaritu lidí – to, že si chtějí vzájemně pomáhat a že jim neštěstí druhých není lhostejné. Vítu Syrovátkovi bylo v té době 16 let a byl zrovna na prázdninách u babičky. Spolu s bratrancem a kamarádem se rozhodli jet pomáhat do Troubek, obce, která se později stala symbolem povodní a kde zemřelo devět lidí. „To byl obraz zkázy. To jsem do té doby ještě neviděl něco takového. Všude suť, vynořené trámy na hromadách a hlavně bláto. Už bylo teplo, svítilo sluníčko, tak to tak kontrastovalo s tím teplem, že je všude mokro a bláto. A taky byl cítit zápach z té tlející hmoty ve vodě,“ vybavuje si.

Humanitární pomoc přicházela i ze zahraničí. Koordinaci měl na starost David Misík, který v době povodní pracoval na ministerstvu zahraničí. Když přijela do Česka evropská komisařka Emma Bonino, tak jí rozsah škod ukázal z vrtulníku. „Když jsme přiletěli nad Troubky a začali jsme nad nimi kroužit, tak v helikoptéře zavládlo ticho. Ticho a zděšení, protože jsme vlastně viděli rozměr té katastrofy, viděli jsme hromady sutin. Paní Emma Bonino po návratu do Bruselu okamžitě uvolnila finanční pomoc.“

Snaha pomoct byla velká – jen mezi českými občany se vybrala skoro miliarda korun. Jenže to na následky škod zdaleka nestačilo, ty totiž přesáhly 60 miliard. Tisíce lidí přišlo o střechu nad hlavou a kvůli povodním se jim zcela změnil život. To se týkalo i Aleny Chlupové. Bydlela s manželem a čtyřmi dětmi na pomezí Starého Města a Uherského Hradiště. Vláda jim po povodních nabídla půjčku na nový dům.

„Měla čtyřprocentní úročení, v té době se to zdálo velice výhodné, ale my jsme to spláceli dvacet let. Takže žádná dovolená, žádné prázdniny, nic. Poslední splátku jsme splatili v říjnu 2017. Takže ano, povodně sice skončily, ale ty následky jsme nesli celý život,“ vysvětluje Chlupová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 1 hhodinou

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 6 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 6 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 21 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...