Lidé odmítající očkování nejčastěji nevěřili vědě. Prokazuje to výzkum ve 23 zemích

Rozsáhlá vědecká studie popsala, jak se ve 23 zemích celého světa měnila ochota nechat se očkovat proti covidu. Výzkum také ukázal, jaké faktory měly nejsilnější vliv na to, že lidé vakcínu odmítali nebo nad ní váhali.

Pandemie covidu-19 má i nadále dopad na každodenní život, včetně fungování zdravotnického systému. A to přes existenci a dostupnost vakcín, které prokazatelně účinně snižují riziko úmrtí a závažných onemocnění. Přesto se jim spousta lidí po celém světě snažila a stále snaží vyhýbat.

Jako faktory, které přispívají k neochotě nechat se proti covidu očkovat, se nejčastěji uváděly nepravdivé představy o bezpečnosti, účinnosti a rizicích vakcíny, ale také nedůvěra v instituce odpovědné za očkovací kampaně. Detailně to nyní prozkoumala studie, která zjišťovala, jak a proč lidé s očkováním váhali – a to ve 23 zemích celého světa, vždy na reprezentativním vzorku tisíce osob. Vědci to řešili dvakrát, nejprve v červnu 2020 a pak přesně o rok později. 

Základním poznatkem studie je, že roku 2021 více než tři čtvrtiny (75,2 procent) z 23 tisíc respondentů uvedli, že vakcínu přijímají. Bylo to zvýšení o čtyři procenta proti stavu o rok dříve. Ve všech zemích přitom bylo váhání s očkováním spojeno s nedostatečnou důvěrou v bezpečnost a vědecké poznatky o vakcíně a se skepticismem ohledně její účinnosti. Ukázalo se také, že lidé váhající s očkováním se současně velmi intenzivně bránili povinnému dokladu o očkování.

Většinově se tedy lidé po celém světě začali k očkování přichylovat a věřili mu čím dál více. Několik zemí ale mělo opačný trend, konkrétně Jihoafrická republika, Spojené státy, Nigérie a Rusko. Právě Rusko bylo také zemí, kde vůbec nejvíce lidí s očkováním váhalo – bylo to 48,4 procenta lidí.

Naopak absolutní samozřejmost, nad kterou se ani nemusí přemýšlet, představovala vakcína v Číně, kde o očkování pochybovala jen 2,4 procenta populace. Velmi vysoké důvěře se vakcína proti covidu těšila také ve Velké Británii a Kanadě.

Nestačilo to

Autoři studie upozorňují, že tato čísla potvrzují, že až na výjimky tato deklarovaná důvěra nemohla stačit k tomu, aby se naočkovalo dostatečné množství lidí, což by pomohlo pandemii během roku 2021 potlačit na snesitelnou úroveň bez nutnosti dalších protiepidemických opatření.

Studie potvrdila také další důležitý předpoklad. Vůbec nejsilnějším argumentem pro nedůvěru v očkování byla systematická nedůvěra ve vědu, výzkum a vůbec ve vědeckou metodu poznávání světa. 

Významný vliv hráli také zdravotníci – ve většině zemí lidé uváděli, že právě kontakt se zaměstnancí ve zdravotnictví je dokázal nejčastěji přimět změnit negativní pohled na očkování na pozitivní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 13 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 15 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 17 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
8. 6. 2026

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
8. 6. 2026
Načítání...