Lidé odmítající očkování nejčastěji nevěřili vědě. Prokazuje to výzkum ve 23 zemích

Rozsáhlá vědecká studie popsala, jak se ve 23 zemích celého světa měnila ochota nechat se očkovat proti covidu. Výzkum také ukázal, jaké faktory měly nejsilnější vliv na to, že lidé vakcínu odmítali nebo nad ní váhali.

Pandemie covidu-19 má i nadále dopad na každodenní život, včetně fungování zdravotnického systému. A to přes existenci a dostupnost vakcín, které prokazatelně účinně snižují riziko úmrtí a závažných onemocnění. Přesto se jim spousta lidí po celém světě snažila a stále snaží vyhýbat.

Jako faktory, které přispívají k neochotě nechat se proti covidu očkovat, se nejčastěji uváděly nepravdivé představy o bezpečnosti, účinnosti a rizicích vakcíny, ale také nedůvěra v instituce odpovědné za očkovací kampaně. Detailně to nyní prozkoumala studie, která zjišťovala, jak a proč lidé s očkováním váhali – a to ve 23 zemích celého světa, vždy na reprezentativním vzorku tisíce osob. Vědci to řešili dvakrát, nejprve v červnu 2020 a pak přesně o rok později. 

Základním poznatkem studie je, že roku 2021 více než tři čtvrtiny (75,2 procent) z 23 tisíc respondentů uvedli, že vakcínu přijímají. Bylo to zvýšení o čtyři procenta proti stavu o rok dříve. Ve všech zemích přitom bylo váhání s očkováním spojeno s nedostatečnou důvěrou v bezpečnost a vědecké poznatky o vakcíně a se skepticismem ohledně její účinnosti. Ukázalo se také, že lidé váhající s očkováním se současně velmi intenzivně bránili povinnému dokladu o očkování.

Většinově se tedy lidé po celém světě začali k očkování přichylovat a věřili mu čím dál více. Několik zemí ale mělo opačný trend, konkrétně Jihoafrická republika, Spojené státy, Nigérie a Rusko. Právě Rusko bylo také zemí, kde vůbec nejvíce lidí s očkováním váhalo – bylo to 48,4 procenta lidí.

Naopak absolutní samozřejmost, nad kterou se ani nemusí přemýšlet, představovala vakcína v Číně, kde o očkování pochybovala jen 2,4 procenta populace. Velmi vysoké důvěře se vakcína proti covidu těšila také ve Velké Británii a Kanadě.

Nestačilo to

Autoři studie upozorňují, že tato čísla potvrzují, že až na výjimky tato deklarovaná důvěra nemohla stačit k tomu, aby se naočkovalo dostatečné množství lidí, což by pomohlo pandemii během roku 2021 potlačit na snesitelnou úroveň bez nutnosti dalších protiepidemických opatření.

Studie potvrdila také další důležitý předpoklad. Vůbec nejsilnějším argumentem pro nedůvěru v očkování byla systematická nedůvěra ve vědu, výzkum a vůbec ve vědeckou metodu poznávání světa. 

Významný vliv hráli také zdravotníci – ve většině zemí lidé uváděli, že právě kontakt se zaměstnancí ve zdravotnictví je dokázal nejčastěji přimět změnit negativní pohled na očkování na pozitivní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tlak na klimatické zákazy se obrací proti původní myšlence, popsali vědci

Představy o tom, jak by se měl měnit svět k lepšímu, se u mnoha zájmových skupin zásadně liší. Některé propagují více svobodu, jiné bezpečnost, další bohatství. A zejména v posledních desetiletích je silný také proud, který se snaží změnit životní styl lidí tak, aby se chovali ohleduplněji k přírodě. Podle výzkumu, který vyšel v odborném časopise Nature Sustainability, ale tyto snahy mohou přinášet opačné výsledky. Zejména když vsadí na zákazy.
před 6 hhodinami

Obrazovky kojencům poškozují mozek. Výzkum ukázal jak

Trávení času s obrazovkou výrazně urychluje specializaci dětského mozku na obrazové vjemy. Podle rozsáhlé studie, která sledovala děti déle než deset let, to ale zároveň kazí jeho flexibilitu, odolnost a komplexní myšlení. Existují zároveň způsoby, jak přílišnou specializaci raného mozku kompenzovat.
před 11 hhodinami

SpaceX plánuje manévry na orbitu, změní dráhy tisíců družic

Americká společnost SpaceX, která provozuje tisíce satelitů pod značkou Starlink, nechá letos přesunout své družice na nižší oběžnou dráhu. Podle agentury Reuters to oznámil viceprezident společnosti Michael Nicolls s tím, že změna zajistí větší bezpečnost satelitů.
před 12 hhodinami

Simulace ukázaly, jak zabránit pandemii ptačí chřipky. Reakce by musela být blesková

Ptačí chřipka napadá miliony ptáků i dalších zvířat. Výjimečně se přenese i na člověka. Stále se ale nezměnila natolik, aby se dokázala přenášet mezi lidmi. A právě tato možnost vyvolává obavy epidemiologů, kteří se pokoušejí představit, jak by to vypadalo. Takový scénář přibližuje nový model indických vědců.
před 14 hhodinami
Načítání...