Atlas mraků: Fantastická oblaka a kde je najít

Oblaky patří k nejnápadnějším projevům počasí, kterých si kromě meteorologů běžně všímá prakticky každý. Vyčíst z nich, co nás čeká a jestli bude pršet nebo bouřit, není úplně jednoduché, mraky totiž mají velmi pestrou škálu podob.

Existují základní rysy, které umožňují rozdělit oblaka do deseti základních druhů. Mezi veřejností jsou asi nejznámější kupovitá oblaka kumuly (cumulus) a bouřkové mraky označované jako kumulonimbus (cumulonimbus).

Už mnohem méně známé jsou mimo meteorologické kruhy možné zvláštnosti mraků. Jde o specifické detaily v podobě různých výčnělků, útržků, hradby na obloze, kovadliny a podobně. Někdy dokonce jediný oblak může mít i několik takových prvků.

Hodně z nich je spojeno s bouřkovými mraky, s nimiž se v těchto týdnech a letních měsících obecně setkáváme častěji než jindy v průběhu roku. 

Arcus je hradba na čele bouře

Začátkem minulého týdne překvapila obyvatele Prahy a okolí zvláštní podoba oblaku na čele bouřkové komplexu, který přecházel od jihozápadu. Odborně řečeno se jednalo o arcus (pochází z latiny a znamená luk nebo oblouk), který měl podobu takzvaného roll cloudu – horizontálního oblačného válce zcela odděleného od vlastní oblačnosti bouře:

Pro tento typ mraku se používá zmíněné anglické sousloví, český ekvivalent neexistuje. Vzniká na čele studeného vzduchu, který vytéká z bouře. Jeho přechod přes místo pozorování provází zesílení větru, následované nástupem srážek. 

Arcus může mít ještě jinou formu, a to takzvaný shelf cloud (opět bez českého ekvivalentu), který je na rozdíl od roll cloudu spojen s oblačností vlastní bouře.

Arcus v podobě shelf cloudu
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/Petter Hjustad

 Na přední straně často nabývá klínovitého vzhledu. Vytváří se na rozhraní studeného vzduchu vytékajícího z bouře a teplého vzduchu vtékajícího do bouřkového komplexu. V tomto případě bývá zhoršení počasí zpravidla výraznější než u roll cloudu – ať už jde o prudké srážky, nebo silné nárazy větru. Zejména výskyt shelf cloudu dodává blížící se bouři hrozivý vzhled – i když srdce meteorologů v té chvíli možná spíš jásá nad úžasným nebeským divadlem. 

Incus je nápadná kovadlina

Další působivou zvláštností bouřkových oblaků je incus, což přeloženo z latiny do češtiny znamená kovadlina. Jedná o rozšíření horní části kumulonimbu právě do podoby kovadliny, která má někdy hladký, jindy vláknitý nebo žebrovitý tvar. Zvláštnost vzniká, pokud stoupající teplý vzduch v bouři dosáhne tropopauzy, ležící nad troposférou (u nás obvykle kolem 11 až 12 kilometrů), kdy se výrazně mění průběh teploty s výškou. To dramaticky sníží vertikální moment pohybu vzduchu a výsledkem je pak roztékání oblačnosti do vrstvy.

Kovadlina bývá zejména u izolovaných kumulonimbů viditelná i stovky kilometrů daleko.

Incus
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/Mustafa Hayari Ayvaz

Mamma připomíná krávu s vemínky

Velmi zajímavou zvláštností, i když ne výlučně jen u bouřkových oblaků, je mamma (v latině prs, vemeno). Má tvar zaoblených výběžků podoby prsů, které visí na spodní straně oblaku. Souvisejí se silnou turbulencí v bouřkovém oblaku, jež strhává oblačné částice dolů a tvoří tyto výběžky. Obecně výskyt mamma svědčí o velmi intenzivních výstupných pohybech, které můžou vést ke vzniku krup, přívalových srážek i silné bleskové aktivitě.

Mamma
Zdroj: Cloudatlas/ WMO

Nebezpečná tuba

Asi potenciálně nejnebezpečnější zvláštností bouřkových oblaků je tuba. Má tvar nálevky, která směřuje z dolní základy oblaku k povrchu a souvisí s kondenzací vodní páry v silném víru – tornádu, případně, pokud vír nedosáhne až k povrchu, trombě. A právě tornádo může mít ničivé následky, zejména pokud se jedná o tornádo supercelární.

Tuba
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/Matthew Clark

Murus a cauda

Se supercelami souvisejí další dvě zvláštnosti. Často v nich pozorujeme lokální snížení části základny s průměrem kolem jednoho kilometru, kde dochází k nasávání vlhkého a chladného vzduchu ze srážkových oblastí do mohutného výstupného proudu tvořícího supercelu. Díky vlhkosti dochází ke kondenzaci a tvorbě oblaků níže než v okolním vzduchu a vzniká tak murus, i když mezi odbornou komunitou převládá označení wall cloud.

Murus
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/Eric van Locehm

V případě výrazné rotace wall cloudu může dojít ke spuštění tornáda. K wall cloudu pak z oblasti vypadávání srážek supercely směřuje cauda. Má tvar jakéhosi horizontálně orientovaného ocasu (v angličtině se proto vžilo označení tail cloud), který bývá k wall cloudu připojen.

Cauda
Zdroj: NOAA

Virga a praecipitatio

Další zvláštnosti už nejsou tak nebezpečné – praecipitatio znamená viditelné prodloužení oblaků srážkami, které dosahují až na zemský povrch. Pokud srážkové pruhy pod oblakem nedosahují až k povrchu (srážky se tedy vypaří, než dopadnou na zem), mluvíme o virze. Virga i praecipitatio se samozřejmě vyskytuje u řady oblaků, nejen u bouřkových.

Virga
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/Elsa Sala Salvador
Praecipitatio
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/Matthew Clark

Vlnky na nebi

Poslední tři zvláštnosti, tedy asperitas (vlnové útvary na spodní straně oblaku), cavum (průletová oblačná díra) a fluctus (v podobě zakřivených vln nebo kudrn v horní hladině oblaku) se naopak u bouřkových mraků nevyskytují.

Asperitas
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/Gary McArthur
Cavum
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/Tsz Cheung Lee
Fluctus
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/June Granseth

Aby výčet zajímavostí bouřkových oblaků úplný, je nutné zmínit ještě takzvané průvodní oblaky, které doprovázejí hlavní mrak. Flumen souvisí se supercelou a jde o je pás nízkých oblaků, který se pohybuje do supercely a někdy připomíná ocas bobra.

Flumen
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/Steve Willington

Mraky jako čepice

Možná jste si někdy všimli oblačné čepice vyskytující se nad vrcholky kupovitých oblaků, které jí můžou prorůstat – jde o pileus (v latině znamená právě čepici nebo klobouk).

Pileus
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/Sylke Boyd

Pokud se objeví závojovitý oblak velkého rozsahu u vrcholu kupovitých oblaků, hovoříme o průvodním oblaku velum.

Velum
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/Petr Hykš

A konečně, pod spodní hranicí kumulonimbů se někdy vyskytuje pannus, tedy roztrhané cáry oblaků. Ty svědčí o vysoké vlhkosti vzduchu a turbulentním prostředí pod oblakem, kdy stačí malý vertikální přesun k dosažení nasycení a vzniku těchto oblaků. Ačkoliv někdy připomínají tornádo nebo trombu, výrazně se liší, protože v nich nedochází k rotaci.

Pannus
Zdroj: Wikimedia Commons


Jak je patrné, klasifikace oblaků podle jejich tvarů je opravdu složitá a komplexní záležitost. Znalost nejen základních druhů, ale právě i zvláštností a průvodních jevů nám přitom může pomoci v odhadu vývoje situace v následujících minutách až desítkách minut. A to někdy pomůže ochránit člověka nejen před zmoknutím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a vládce bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
před 1 hhodinou

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
před 23 hhodinami

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
včera v 07:00‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizovánovčera v 00:04‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Vědci objevili obřího pravěkého ptáka, který obýval stejnou jeskyni jako hobiti

Objev několika kostí v jeskyni na ostrově Flores vyvolal nadšení až po jejich důkladnějším prozkoumání. Vědci totiž zjistili, že drží v rukou pozůstatky doposud neznámého tvora, který rozměry zásadně překonával jeho moderní příbuzné.
14. 11. 2026‌‌

SpaceX vyslala Starship na další testovací let. Nosná raketa při návratu explodovala

Společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska v pátek vyslala z Texasu na patnáctý testovací let kosmickou loď Starship. Cílem mise je poprvé dopravit loď na oběžnou dráhu Země a následně ji vrátit na místo startu. První část raketového systému, nosný stupeň Super Heavy, však při pokusu o návrat explodovala nad Mexickým zálivem. Samotná loď Starship se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a její návrat se očekává v sobotu, informovala agentura Reuters.
14. 11. 2026‌‌

Brněnští mikroroboti mají zachytávat mikroplasty z ženských pohlavních orgánů

Na první pohled vypadají jako obyčejný prášek, v lidském těle na sebe ale dokáží navázat mikroplasty. Tak mají fungovat speciální magnetičtí mikroroboti, které vyvinuli vědci z CEITEC VUT v Brně. Chtějí je využít k odstranění mikroplastů z ženských reprodukčních orgánů. První testy v simulovaném vaginálním prostředí ukázaly, že dokáží odstranit až polovinu přítomných mikroplastů.
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.