Znečištění může hrát roli ve vzniku Alzheimerovy choroby. Vědci varují před ultrajemnými částicemi

Výzkumy ukazují, že ve vzniku a rozvoji Alzheimerovy choroby hrají značnou roli takzvané ultrajemné částice, které lidé vdechují ze znečištěného ovzduší. Vědci by chtěli více popsat mechanismus jejich účinku, a najít tak metody, které umožní včasnou diagnózu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění.

V České republice se fenoménu věnuje program TUBE, cílí na odhalení škodlivých složek emisí z motorů a identifikaci biomarkerů pro časné odhalení vlivu znečištění na lidský mozek. Projekt ADAIR se zase zaměřuje na nalezení nástrojů pro hodnocení rizik a prevenci v souvislosti s Alzheimerovou chorobou a znečištěným ovzduším.

„Studie probíhá s účastí celé řady evropských pracovišť a je na úrovni buněk, na úrovni zvířecích modelů a na úrovni lidských dobrovolníků – jak zdravých dobrovolníků, tak těch, kteří mají náběh na Alzheimerovu chorobu, jsou u nich tedy počáteční příznaky nemoci, a těch, kteří už mají nemoc diagnostikovanou,“ popsal Jan Topinka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. 

„Základním smyslem je získat markery, které by informovaly člověka, respektive lékaře, o tom, že tento člověk ‚Alzheimera‘ dostane. Aby se podle toho dotyčný mohl zařídit. Nemoc není léčitelná, ale dá se zpomalit její nástup,“ řekl.

Znečištění může vést k zánětům

K dopadu znečištění na rozvoj choroby Topinka řekl, že škodlivé částice způsobují zánět, který generuje kyslíkové radikály. Ty vedou k oxidačnímu stresu. „Na vzniku Alzheimerovy choroby se určitě podílí,“ upozornil. 

Vztah mezi znečištěným ovzduším a rozvojem choroby už prokázaly dřívější studie, včetně epidemiologických, nebylo ale známo, co ve znečištění rozvoj způsobuje. „Ukazuje se, že velkou roli hrají ultrajemné částice, které vdechujeme. Tím, že jsou ultrajemné, se mohou dostat do mozku, kde způsobují zánět a vznik reaktivních kyslíkových forem, což může vést k ‚Alzheimerovi'. Druhá možnost je, že zánětlivé cytokiny vznikají v plicích a dostanou se krevním řečištěm do mozku – ne ty částice, ale produkty, které vznikají v těle reakcí částic s tkání,“ popsal.

Topinka také podotkl, že ač se zlepšují technologie, například filtry částic v motorech, ultrajemných částic je stále mnoho. „I proto, že limity jsou nastaveny na hmotnost emisí. Ale ultrajemné částice téměř žádnou hmotnost nemají,“ řekl.

Obava ze spalovacích motorů

Dodal, že je třeba věnovat pozornost i oxidu dusičitému, který taktéž vzniká během spalovacích procesů, například u motorů automobilů „Spekuluje se o tom, že z polyaromatických uhlovodíků mohou vznikat jejich nitroderiváty, které jsou daleko toxičtější účinkem oxidu dusičitého za určitých podmínek a teplot,“ řekl.

Výzkumník upozornil i na švédskou studii BETULA, v níž vědci během třiceti let shromáždili zhruba pět tisíc biologických vzorků a dalších materiálů od lidí, kteří onemocněli Alzheimerovou nemocí „To je naprosto unikátní studie, na níž bychom chtěli i naše markery ověřit,“ uvedl.

Program TUBE čítá patnáct evropských a dvě mimoevropská pracoviště, Čínu a Chile, v ADAIRU spolupracuje sedm vědeckých pracovišť z Evropy. Ústav experimentální medicíny má na starosti analýzu řady biologických markerů. „Dostáváme vzorky hlavně z Finska, zejména buňky čichové sliznice, což je hlavní vstupní místo, kudy částice pronikají do mozku. A je zajímavá věc, že jedna z prvních příznaků ‚Alzheimera' je ztráta čichu,“ uzavřel Topinka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
před 13 hhodinami

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
včera v 13:15

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
včera v 12:53

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
včera v 11:24

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
včera v 10:49

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
včera v 07:02

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026
Načítání...