V Arktidě se objevují zárodky rašelinišť. Klimatologové zbystřili

Vědci popsali nečekané změny za polárním kruhem. Dříve neúrodná místa se začínají zelenat. A to znamená, že zde zřejmě vznikají oblasti, které umí pohlcovat atmosférický uhlík.

V roce 2018 mezinárodní vědecký projekt odebral vzorky půdy na třech místech v okolí fjordu Isfjorden na Špicberkách. Na všech zkoumaných místech našli vědci totéž: minerální půdu překrytou tenkou vrstvou organické hmoty. To znamená, že tato vrstva obsahovala velké množství uhlíku získaného z atmosféry prostřednictvím fotosyntézy.

Skupina vedená Minnou Välirantovou z Helsinské univerzity tato místa označuje za proto-rašeliniště. Tvoří je hlavně mech, který kvůli klimatickým změnám rychle přibývá ve stále teplejší Arktidě.

„Není to ještě rašelina v pravém slova smyslu, ale dalo by se říci, že je to výchozí bod pro její vznik,“ přibližuje Välirantová, která působí na Fakultě biologických a environmentálních věd. Nalezená ložiska vyvolala rozsáhlý mezinárodní zájem – globální dopady podobných míst totiž zatím nejsou prakticky vůbec prostudované.

Nová rašeliniště by mohla zmírňovat klimatickou změnu

Välirantová se proto od té doby podílí na rozsáhlejším projektu financovaném britskou Radou pro výzkum přírodního prostředí, který zkoumá, jestli – a případně jak – globální oteplování vedlo k rozšíření rašelinišť do Arktidy. Toto šíření vegetace je součástí rozsáhlejšího jevu známého jako „zelenání Arktidy“, tedy rychlého bujení zeleně v místech, jež byla doposud neúrodná.

„Pokud tento proces, který vytváří proto-rašeliniště, probíhá ve velké míře, může se na severu objevit neočekávaná zásobárna uhlíku, nebo dokonce rostlinné společenstvo, které zmírňuje klimatické změny. Tento rezervoár zatím nebyl zahrnut do žádného modelování ekosystémů a atmosféry, protože se tradičně předpokládalo, že žádná nová rašeliniště nevznikají,“ poznamenává Välirantová.

Tyto takzvané zpětněvazebné procesy se nesmírně špatně studují, a ještě hůře modelují. Také klimaticko-ekosystémové modely se neustále vyvíjejí a teprve nedávno se objevily pokusy zahrnout do nich i vliv rašelinišť.

„Dá se říci, že objev nových míst, která pohlcují atmosférický uhlík, vnáší do hry novou složku, kterou je třeba v modelech zohlednit, aby bylo možné lépe předpovídat fungování ekosystémů v oteplujícím se klimatu,“ dodává Välirantová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 2 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 11 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 11 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 12 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 13 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
včera v 15:11

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
včera v 10:05

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
včera v 09:37

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.