Americko-kanadský podnikatel jihoafrického původu Elon Musk se během prvního internetového boomu podílel na vzniku platebního systému PayPal, díky kterému vydělal první „velké peníze“. Díky nim se pustil do kosmického dobrodružství a jeho společnost SpaceX, založená 6. května 2002, se stala velkým hráčem při vynášení nákladu do vesmíru. Musk ale míří ještě dál – na oběžnou dráhu už dopravuje i lidi, spustil satelitní distribuci internetu, pomáhající i válčící Ukrajině, a touží po návratu na Měsíc nebo cestách k Marsu.
Od falconů k dragonům a ještě dál. Před dvaceti lety Musk založil SpaceX
Studio 6 - Dvacet let se SpaceX (zdroj: ČT24)
Firma Space Explorations Technologies, známá spíše pod zkratkou SpaceX, se zrodila z Muskova nápadu vybudovat malý skleník na Marsu, a přitáhnout tak pozornost veřejnosti zpátky k dobývání vesmíru. Nejdřív chtěl do kosmu létat s předělanými sovětskými balistickými raketami, nepovedlo se mu ale vyjednat rozumnou cenu za vynesení nákladu na orbitu, a tak se vydal jiným směrem. Spočítal si totiž, že pokud by ovládal celou výrobu rakety od začátku až do konce a nespoléhal se na subdodavatele, mohl by starty do kosmu výrazně zlevnit.
Pro svou myšlenku Musk zlákal nejprve raketového inženýra Toma Muellera, který měl už předtím zkušenosti s vývojem silného, ovšem levně a snadno vyrobitelného motoru. Nespokojený s přístupem bývalého zaměstnavatele se Mueller přidal k Muskovi a až do svého odchodu koncem roku 2020 byl nejdůležitějším technickým mozkem SpaceX. Spolu s několika dalšími experty, kteří přišli od Boeingu nebo jako on od firmy TRW vyrábějící mimo jiné raketovou techniku, stál u přerodu SpaceX z firmy sídlící ve skladišti nedaleko losangeleského letiště v podnik, který neskrývá ambice vyslat lidi na jinou planetu.
Peníze, které Musk přinesl z PayPalu, posloužily k vývoji rakety Falcon 1, malé dvoustupňové rakety určené k vynášení lehčích nákladů na nízkou oběžnou dráhu. Celkové náklady na její vývoj se odhadují na sto milionů dolarů, už v roce 2006 totiž SpaceX získala od Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) kontrakt na vývoj nosičů schopných zásobovat Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), a nahradit tak americké raketoplány, jejichž provoz se už tehdy chýlil ke konci. Na oběžnou dráhu se po třech neúspěších podařilo proniknout v září 2008, kdy Falcon 1 vynesl do vesmíru maketu družice RatSat.
Falcon 1 ale nakonec čekal už jen jeden let v červenci 2009 – Musk totiž se svou firmou v té době už naplno napřel své úsilí k větší raketě Falcon 9. Ta poprvé odstartovala v červnu 2010, na orbitu tehdy dopravila maketu modulu Dragon, tedy předchůdce pozdější kosmické lodi. Od počátku svého vesmírného programu se Musk zabýval také možnostmi opakovaného použití nosiče, což by umožnilo zlevnit vynesení nákladu na oběžnou dráhu. Původní koncepce, kdy se u Falconu 1 měly první stupně vracet na padáku, ale nebyla úspěšná, po roce 2012 proto SpaceX začala vyvíjet metodu řízeného přistání rakety.
Mezi roky 2013 a 2016 se uskutečnilo šestnáct testů návratu, z nichž bylo šest úspěšných – první v prosinci 2015 na zemi, v dubnu 2016 pak na dálkově ovládané lodi s přistávací plošinou. Právě tato metoda je dnes už při startech rutina, byť ne vždy se podaří. První stupně se po repasi znovu používají. V březnu 2018 SpaceX „oslavila“ již padesátý start Falconu 9 a „devítka“, poháněná motorem vlastní konstrukce, se stala základem úspěšného komerčního programu. Nyní startuje zhruba čtyřikrát měsíčně (zatímco loni Falcon 9 letěl celkem 31krát, letos má do konce dubna už na kontě 17 startů), celkový počet startů už dosáhl čísla 151.
Cesta k Dragonu
Zároveň s raketami Falcon se ve SpaceX rodila i kosmická loď Dragon, a to také na základě kontraktu s NASA, který si po odstavení raketoplánů v roce 2011 musel pro lety k Mezinárodní vesmírné stanici kupovat kapacitu v ruských sojuzech. První let k ISS odstartoval 22. května 2012 a o tři dny později se úspěšně spojil se stanicí – mimo jiné jako první americké plavidlo u stanice od vyřazení raketoplánů. Na premiérové zásobovací misi ale nesl jen zbytný náklad, hlavně potraviny, vodu a oblečení pro posádku stanice. První ostrá mise přišla v říjnu 2012, poté se uskutečnilo dalších třiadvacet misí opakovaně používaných nákladních dragonů.
Z nákladní lodě vychází i konstrukce kosmického korábu určeného pro dopravu astronautů na oběžnou dráhu kolem Země, který je samozřejmě doplněný mimo jiné o zařízení pro podporu života. Modul známý dnes jako Crew Dragon (tedy Dragon pro posádku) byl poprvé vyzkoušen v březnu 2019, tehdy ale ještě k ISS letěl bez lidí. Teprve 30. května 2020 k ISS odstartovala loď s dvojicí astronautů. Douglas Hurley a Robert Behnken se stali prvními Američany vynesenými do vesmíru americkou technikou po téměř devítileté pauze. Od té doby odstartovaly lodě Crew Dragon už šestkrát.
Dalším Muskovým vesmírným projektem je satelitní síť Starlink, kterou prostřednictvím SpaceX buduje od roku 2018, kdy do vesmíru vypustil první zkušební družice. Cílem projektu je vytvoření sítě, která by pomocí několika tisíc malých satelitů na oběžné dráze kolem Země umožnila vysokorychlostní připojení k internetu z jakéhokoli místa na světě. Společnost SpaceX už v rámci této iniciativy vypustila do vesmíru přes 2300 družic, přičemž jich bylo v polovině března aktivních téměř 2100.