Rusko nebude dodávat do USA raketové motory. „Ať si létají třeba na koštěti,“ napsal šéf Roskosmosu

Rusko přestane dodávat do Spojených států raketové motory v odplatě za sankce, které Washington uvalil na Moskvu kvůli útoku na Ukrajinu. Ve čtvrtek to oznámil šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Rusko se také nebude starat o servis raketových motorů, které už dříve Američanům prodalo.

„V situaci, jaká panuje teď, nemůžeme dodávat Spojeným státům naše nejlepší raketové motory. Ať si létají s něčím jiným, třeba na koštěti,“ řekl Rogozin v ruské státní televizi.

Podle něj Rusko dodalo do Spojených států od 90. let 122 dvoukomorových raketových motorů RD-180, z nichž 98 bylo použito pro rakety Atlas. V současné době už tento raketový program končí, takže škoda nebude tak zásadní.

Všechny jejich zbývající mise už navíc mají motory na území USA. „Problém by ale mohl nastat v případě závady a následné opravy nebo výměny dílů,“ upozorňuje šéfredaktor portálu Kosmonautix.cz Dušan Majer. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle něj je potenciálně větším problémem ukončení dodávek modernějších ruských motorů RD-181, které využívají rakety Antares. „Tam je to ještě komplikované tím, že celý první stupeň Antaresů se vyrábí na Ukrajině v závodech Južmaš a Južnoje, které měly být vybombardovány. Není však potvrzeno, jaké škody tyto areály utrpěly,“ dodává Majer.

Ruské sankce dopadnou na Německo

Rogozin v sérii zpráv na Twitteru také oznámil, že Rusko ukončuje spolupráci s Německem na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. „Státní korporace nebude spolupracovat s Německem na společných experimentech na ruském segmentu ISS. Roskosmos je provede nezávisle,“ uvedl Rogozin, který je považován za blízkého spolupracovníka Vladimira Putina.

V posledním tweetu dodal, že celý ruský kosmický program se bude měnit, a to zásadně. „Ruský vesmírný program bude upraven na pozadí sankcí, prioritou bude vytvoření družic v zájmu obrany,“ napsal. 

Spolupráce končí

Rusko už dříve oznámilo, že kvůli západním sankcím přerušuje spolupráci s evropskými partnery na vesmírných startech z Kourou ve Francouzské Guyaně. Moskva také žádala garance od britské společnosti OneWeb, že její satelity nebudou využity k vojenským účelům.

OneWeb, v níž má podíl britská vláda, ve čtvrtek oznámila, že ruší všechny starty z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Většinu jejích satelitů vynesly na oběžné dráhy ruské rakety Sojuz z kosmodromu Vostočnyj v Rusku a právě z Bajkonuru. 

Zatím nejostřejším Rogozinovým vyjádřením bylo před několika dny varování před možným odchodem Ruska z Mezinárodní vesmírné stanice. Pokud by konflikt eskaloval, mohlo by Rusko podle něj odpojit svůj segment, který udržuje ISS pomocí svých motorů na oběžné dráze: „Pokud s námi ukončíte spolupráci, kdo zachrání ISS před nekontrolovaným opuštěním oběžné dráhy a pádem do Spojených států nebo Evropy? Existuje také možnost svržení 500tunové konstrukce do Indie a Číny. Chcete jim vyhrožovat takovou vyhlídkou? ISS nad Ruskem nelétá, takže všechna rizika jsou na vás. Jste na ně připraveni?“

Svůj příspěvek zakončil varováním: „To jen, abyste věděli…. Aby vám vaše sankce nepadaly na hlavu. A to nejen v přeneseném slova smyslu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 14 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 14 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 16 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 16 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 20 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
19. 2. 2026
Načítání...