Okřídlený „drak“ ze Skotska byl největším ptakoještěrem své doby

Skotští paleontologové oznámili, že objevili kosterní pozůstatky zřejmě největšího ptakoještěra z období jury. Nález ukazuje, že pterosauři s rozpětím křídel 2,5 metru existovali asi o 25 milionů let dříve, než odborníci dosud předpokládali.

„Když tento tvor žil před zhruba 170 miliony let, byl to největší živočich, který kdy létal. Alespoň z toho, co víme,“ řekl Steve Brusatte z Edinburské univerzity, který se podílel na studii popisující objev. „Vývoj velkých pterosaurů jsme skutečně posunuli v čase,“ dodal.  Létající predátor dostal jmémo Dearc sgiathanach, což ve skotské gaelštině znamená jednak okřídlený plaz, ale současně plaz ze Skye.

Dearc sgiathanach, vizualizace
Zdroj: Reuters

Dřívější nálezy podle vědce naznačovaly, že pterosauři v jurském období nedosahovali větších rozměrů než asi 1,6 až 1,8 metru v rozpětí křídel a výrazně větší velikosti dosáhli až v období křídy.

„Na konci křídy, když dopadl asteroid, žili pterosauři, kteří byli velcí jako stíhačky,“ řekl Brusatte s odkazem na masové vymírání před 66 miliony let, které vyhubilo většinu dinosaurů a nespočet dalších tvorů.

Autorka objevu Natalia Jagielska s fosilií pterosaura
Zdroj: University of Edinburgh/Stewart Attwood

Skvěle dochovaný nález

Brusatte uvedl, že nový objev je pozoruhodný svou velikostí. Fosilie ptakoještěra je kompletní asi ze 70 procent. To je u těchto tvorů výjimečné, protože stěny některých jejich kostí nejsou o mnoho silnější než list papíru. Vědci z analýzy kosterních pozůstatků zjistili, že se jednalo o dospívajícího pterosaura. Rozpětí křídel dospělého jedince tak mohlo být větší než tři metry. Tým rovněž zjistil, že zvíře mělo pravděpodobně velmi dobrý zrak.

Zkamenělinu objevila doktorandka Amelia Pennyová, která si lebky tohoto tvora všimla během terénních prací na ostrově Skye v roce 2017. „Nepodobala se ničemu, co jsem kdy viděla. Vyrůstala jsem v Přírodopisném muzeu v Londýně a četla o objevech zkamenělin Mary Anningové na jurském pobřeží, což rozhodně ovlivnilo mé rozhodnutí stát se paleontoložkou,“ dodala. „Ale nikdy bych si netroufla očekávat, že se mi podaří objevit nového jurského plaza, zvláště pak zkamenělinu takového významu,“ dodala vědkyně.

Odborník na pterosaury z Leicesterské univerzity David Unwin, který se na výzkumu nepodílel, uvedl, že je sporné, zda nově objevený tvor byl největší ve své době. Poznamenal, že některé dosud objevené fragmenty kostí naznačovaly, že podobně velcí pterosauři žili v období střední jury. Dodal ale, že i tak jde o velice významný nález. Zkamenělin z této doby je málo a kompletní pozůstatky jsou ještě vzácnější. 

Dearc sgiathanach, reálný nález
Zdroj: Current Biology

Mladší obři

V pozdějších obdobích pravěku dorůstali ptakoještěři ještě extrémnějších rozměrů než před 170 miliony let, kdy žil Dearc sgiathanach. K těm největším patřili pteranodoni, kteří žili v několika druzích koncem období křídy (asi před 86 až 84 miliony let) na území dnešních USA. S rozpětím křídel kolem šesti až sedmi metrů byli větší než současná menší letadla.

Zatím ale drží rekord jiný ptakoještěr – quetzalcoatlus žijící  v období svrchní křídy před asi 70 až 66 miliony let na území dnešního státu Texas. Tento obr se pohyboval díky křídlům s rozpětím zřejmě až 12 metrů.

Quetzalcoatlus, největší pterosaurus
Zdroj: ČT24/www.wildprehistory.org

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 12 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 19 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...